Malá Skála odhalí 13. dubna památník plukovníku Čestmíru Šikolovi, radistovi paradesantní skupiny Clay

Přesně 70 let uplyne v neděli 13. dubna (v roce 1944 byl čtvrtek) od  výsadku skupiny Clay s vysílačkou Eva do oblasti pod Hostýnskými vrchy ve složení velitel četař aspirant Antonín Bartoš, šifrant četař aspirant Jiří Štokman a radiotelegrafista četař aspirant Čestmír Šikola.

V návaznosti na pietní akce konané v místě jejich seskoku u obce Racková (Hostišová) si obec Malá Skála připomene svého občana, československého vojáka a válečného hrdiny, plukovníka Ing. Čestmíra Šikolu, vzpomínkovou akcí 13. dubna, která ve 13 hodin slavnostním odhalením památníku v centru obce.

„Památník bude trvale připomínat osobnost Čestmíra Šikoly, jenž se nesmazatelně zapsal do dějin 2. odboje a zaslouží si naši hlubokou úctu,“ uvedl Michal Rezler, starosta obce, která akci, nad níž převzal záštitu hejtman LK Martin Půta, pořádá.  Spolu s ním se odhalen pomníku zúčastní náměstkyně hejtmana LK pro kulturu Hana Maierová.
 

Program vzpomínkové akce:
9.30 Vystoupení souboru Big band ZUŠ Turnov před sokolovnou
10.30 Přednáška historika PhDr. Jana Břečky v sokolovně
11.30 Ukázka operačního materiálu Rotou Nazdar před sokolovnou
13.00 – Odhalení památníku

Čestmír Šikola se narodil 28. listopadu 1919 v Mukařově (okres Jablonec nad Nisou). Po maturitě na reálném gymnáziu studoval od roku 1937 chemii. 17. listopadu 1939 byl nacisty spolu s dalšími kolegy odvlečen z koleje do ruzyňských kasáren, kde byl ztýrán a čekal na svůj další osud. Naštěstí nebyl poslán do koncentračního tábora, ale byl v malé skupince studentů, kteří byli propuštěni. To urychlilo jeho rozhodnutí emigrovat a vstoupit do československé zahraniční armády. 4. ledna 1940 odjel z Malé Skály, kde bydlel, do Slavičína na moravsko-slovenskou hranici. Přes ni se dostali na falešnou propustku. Už 6. ledna překročili hranici do Maďarska. Zde už známou cestou do Bejrútu, lodí do Marseille. Ve Francii v Adge byl 6. března přidělen k spojovací četě velitelské roty 2. pěšího pluku. Po ukončení bojů byl převezen lodí do Anglie. Po pobytu ve stanovém táboře v Cholmondeley byl zařazen ke spojovací četě II. pěšího praporu. V lednu 1941 nastoupil do školy pro důstojníky v záloze v Moreton Paddox. Počátkem roku 1942 se přihlásil k nasazení doma.

Po roce 1948, který tyto extrémní podmínky zázračně přežil místo poděkování byl zatčen, vězněn a mučen StB. I tyto útrapy přežil a žil poté v Malé Skále v Čechách. Čestné občanství obce Malá Skála mu bylo uděleno 25. února 1992. Stal se čestným občanem i Jablonce nad Nisou, Bystřice pod Hostýnem, Adge (Francie) a Hostišové. V roce 1997 byl vyznamenán Medailí Za hrdinství.

Zemřel 29. února 2008 ve věku 88 let v Malé Skále u Turnova (Liberce).

V průběhu vzpomínkové akce bude možnost zakoupení knihy Clay-Eva ve vzpomínkách radisty skupiny a spolupracovníků (Č. Šikola, J. Pospíšil, B. Zicháčková, F. Straka, J. Fiala).

Ke knize:

Československé MNO v Londýně předpokládalo, že se rok 1944 stane rozhodujícím pro porážku nacistického Německa. V případě povstání v českých zemích mohli sehrát rozhodující roli speciálně vycvičení příslušníci zahraniční armády. Z toho důvodu bylo zahájeno vysílání dalších paraskupin do protektorátu.

Úkolem paraskupiny CLAY bylo vybudovat zpravodajskou organizaci a udržovat radiotelegrafické spojení se zpravodajským odborem MNO a podávat důležitá hlášení politického, hospodářského a vojenského charakteru z daného prostoru. Zpravodajci se při budování sítí pro svoji činnost opírali o statečné pomocníky. Skupina Clay své poslání splnila beze zbytku. Některé zprávy byly zásadního významu a dílem přispěly k porážce nacistické říše. Cena, kterou za to zaplatili spolupracovníci výsadkářů, však byla vysoká.

Publikace zachycuje autentické postřehy radisty skupiny Čestmíra Šikoly a věnuje se i trpkým osudům našich hrdinů v poválečné době. Novinkou oproti původnímu vydání této publikace, které připravil Jaroslav Pospíšil, je zařazení rozhovorů se spolupracovníky paraskupiny Clay Bohuslavou Zicháčkovou a Františkem Strakou, které vedl Jindřich Fiala.