Hejtmani trvají na zvláštním fondu pro vodohospodářské projekty

[id:6567|autor:Mgr. Langer Jiří|email:jiri.langer@kraj-lbc.info|telefon:485 226 302|mobil:|aktualizace:]

V Ústeckém kraji se v závěru minulého týdne uskutečnilo 26. zasedání Rady Asociace krajů České republiky. Jednání Rady AKČR proběhlo tentokrát na lodi při plavbě z Litoměřic do Ústí nad Labem a bylo spojeno se setkáním ze zástupci s.p. Povodí Labe.

„Vlastivědnou cestou po  Ústeckém kraji jsme tentokrát měli možnost jednat na vícero místech a ocenit tak krásy tohoto kraje,“ řekl o plavbě Evžen Tošenovský, předseda Asociace krajů ČR a hejtman Moravskoslezského kraje.

(menší rozlišení)

Rada Asociace krajů se na svém zasedání opětovně zabývala problematikou vodohospodářských projektů ve vazbě na čerpání prostředků z Evropské unie a závazky České republiky v oblasti čištění odpadních vod. Hejtmani se této problematice věnují dlouhodobě a poukazují na deficit ve financování vodohospodářské infrastruktury a na sankce, které hrozí obcím v případě, že závazky do roku 2010 nesplní.

Podle libereckého hejtmana Petra Skokana, který má problematiku v asociaci na starosti, tento závazek znamená do roku 2010 do stavby kanalizací a čistíren odpadních vod investovat zhruba 90 miliard korun, které však budou muset dát obce, nikoli stát, jenž závazek podepsal. Pokud obce závazek nesplní, mohou údajně dostat milionové pokuty.

"Pokuty jim nebude paradoxně udělovat Brusel, ale naše státní orgány," prohlásil.

Hejtmani se shodli na ukončení účasti zástupců AKČR v pracovní skupině Ministerstva životního prostředí pro nastavení podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů.

„Připomínky AKČR nebyly akceptovány a další zastoupení v této komisi nevidíme smysluplně,“ řekl Petr Skokan, hejtman Libereckého kraje.

„Situaci budeme nadále sledovat ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a trváme na doporučení vytvořit speciální fond pro vodohospodářské projekty,“ dodal Libor Lukáš, hejtman Zlínského kraje.

Podle hejtmanů totiž není na čistírny odpadních vod dostatek peněz ani v evropských fondech, ze kterých lze na tuto problematiku vyčerpat maximálně 750 milionů eur (18,75 mld. Kč). Navrhli proto, aby stát vytvořil národní fond, ze kterých by doplatil peníze, které se neseženou z evropských dotací nebo je nepokryjí výnosy z vodného a stočného.

„Ministr životního prostředí Martin Bursík nám na návrh ještě neodpověděl, pouze v týdeníku Euro uvedl, že žádný takový návrh vládě nepředloží,“ upozonil Petr Skokan.

 Dalším bodem programu byla připravovaná novela zákona o krizovém řízení. Hejtmani chtějí být od počátku při rozhodování o záležitostech, které se krajů úzce dotýkají, aby nedošlo k podobným ad hoc rozhodnutím, jako se tomu stalo v případě rušení vojenských záchranných praporů. „Vzhledem k obrovské zodpovědnosti, kterou hejtmani během krizových situací mají, by měli mít i odpovídající pravomoci,“ vysvětlil Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje.

 „Máme značné zkušenosti z povodní v letech 1998 a 2002. Tehdy se potvrdila potřeba koordinovat činnosti spojené se záchrannými pracemi z krajů. Jasně se ukázalo, že řízení centrálním kniplem není úplně nejpraktičtější,“ připojil Evžen Tošenovský. Dodal, že o celé záležitosti hejtmani chtějí jednat s ministrem vnitra.

Hejtmani také vyslovili podporu zavedení tzv. euroklíčů - zařízení, která mohou značně usnadnit život tělesně postižených.

„V Evropě je běžné, že vozíčkáři mají speciální klíč, kterým si mohou otevřít jakékoli sociální zařízení a to kdekoli, i v zahraničí,“ vysvětlil Petr Bendl hejtman Středočeského kraje, kde se euroklíče začínají zavádět.

Hejtmani uvedli, že ve věci euroklíčů zahájili jednání s Národní radou zdravotně postižených. „Asociace krajů chce tuto myšlenku podpořit a pomoci lidem, kteří odstraňování bariér ve svém životě potřebují,“ dodal.