Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Opojeni technikou i předměstím. Nostalgie periferie v Oblastní galerii Liberec

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 30. 06. 2022 14:12
  • Kultura

Sdílet článek

Co spojuje tvůrce tak rozdílné, jako byli Bohumil Kubišta, Josef Čapek, František Hudeček, Kamil Lhoták nebo Bohumír Matal? Například zájem o městskou periferii. Vynikající díla těchto a řady dalších tvůrců jsou od pátku 1. července 2022 k vidění v Grafickém kabinetu Oblastní galerie Liberec na tematické výstavě, zaměřené na obraz předměstí v českém výtvarném umění první poloviny minulého století.

Není to jen plejáda velkých jmen, která činí tuto výstavu přitažlivou. Téma městské periferie bylo v uplynulých desetiletích postupně odsouváno a zapomínáno, ačkoliv od počátku 20. století přineslo velké množství znamenitých obrazů, kreseb a grafiky, ale ovlivnila také divadelní a filmové prostředí a jejich vizuální kulturu.

Městská periferie vznikala v podmínkách střední Evropy postupně od druhé poloviny 19. století jako průvodní jev a nezbytná podmínka industrializace. Města se musela zbavit svých hradeb, které již jejich obyvatelům neskýtaly v době válečných konfliktů žádnou ochranu. Městské opevnění naopak po roce 1866 fungovalo již pouze jako svazují krunýř, bránící dalšímu rozvoji měst. Podél železničních tratí a tramvajových linek rostla postupně živelně nová centra osídlení, pitoreskní a nesvázaná ani strnulými pravidly venkovského života, ale ani řády a předpisy historických měst. Vznikaly malebné enklávy, kde se chudoba a kriminalita spojovaly s nebývalou mírou svobody. Není divu, že toto prostředí, které bylo od prvního okamžiku provizoriem odsouzeným k zániku, poutalo pozornost literátů i výtvarných umělců.

Výstava zachycuje ve střídmém výběru vynikajících děl proměny obrazu periferie v českém výtvarném umění mezi roky 1900 a 1950. Mezi vrcholná vystavená díla patří Kubištova Periferie z roku 1908, zajímavá svou zářivou pestrostí a dokumentující poslední fázi Kubištovy tvorby před setkáním s francouzským kubismem. K dominantám expozice patří monumentální Čapkova Žena nad městem z doby těsně po první světové válce, Ulice
v Marseille
od Jana Slavíčka z roku 1926, ale především reprezentativně zastoupená tvorba autorů, sdružených v umělecké Skupině 42, jejíž osmdesáté výročí založení si v letošním roce připomínáme. Nechybí jeden z proslulých Nočních chodců Františka Hudečka, ani Vražda
v Holešovicích
od Kamila Lhotáka z roku 1941. Výtečným způsobem je na výstavě zastoupeno v Čechách neprávem opomíjené dílo nejmladšího člena Skupiny 42 Bohumíra Matala. Symbolický závěr tvoří vizionářský obraz Kamila Lhotáka Krajina 20. století z roku 1942, který ukazuje proměnu periferie v prostor budoucnosti, jak si jej představovali členové Skupiny 42.

Prezentovat v nezvyklém, a přitom atraktivním výběru díla tolika vynikajících tvůrců, bude právem jedním z největších přínosů této výstavy,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje a radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. „Jsem také ráda, že obrazy a kresby z fondu naší galerie jsou tu doplněny atraktivními výpůjčkami z galerií z celé České republiky. Spolupráce muzeí umění v jednotlivých regionech otevírá cestu k realizaci náročných projektů.

Komorní expozice je zajímavá také kontextuálním materiálem, například fotografiemi z premiéry hry Františka Langera Periferie, uvedené v roce 1925 v Praze ve vinohradském divadle s výpravou Josefa Čapka. V této hře se tehdy ocitl na scéně jako jeden z atributů života na periferii motocykl. Jiný dobový motocykl tvoří také originální poutač a zároveň vstupní exponát. „V dílech umělců kolem Skupiny 42 spatřujeme opojení rozvíjející se technikou – automobily, motocykly, balóny a dalšími stroji – a její rostoucí přítomností v městském prostředí. Z našeho dnešního pohledu právě tato technika umocňuje pocit nostalgie, který na nás z jejich děl dýchá,“ říká Pavel Hlubuček, ředitel Oblastní galerie Liberec. „A je to také propojení výtvarného umění a techniky, jež nás přivedlo k logické spolupráci s naším sousedem, Technickým muzeem Liberec, a to zřejmě nejen na tomto projektu.

Jiří Němeček, předseda spolku Technické muzeum Liberec, k tomu dodává: „Výtvarné umění, technika a dnes i nové technologie mají k sobě velmi blízko, proto chceme v naší spolupráci pokračovat i v budoucnu. Již nyní jsme pro naše návštěvníky připravili překvapení v podobě zvýhodněného vstupného v letošní letní sezóně do obou institucí.

Neobvyklý výstavní projekt, k němuž vznikl rovněž útlý, ale informačně bohatý katalog, je jedním z dobrých důvodů k letní návštěvě libereckých Lázní.

 

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky