2025

Výroční zpráva o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.,

o svobodném přístupu k informacím

v roce 2025

1. Počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti

• V průběhu roku 2025 bylo podáno celkem 112 žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon“).
• V průběhu roku 2025 bylo vydáno 15 rozhodnutí o odmítnutí žádosti (z toho 3x odmítnutí části žádosti a 12x odmítnutí celé žádosti).

2. Počet podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti

• V průběhu roku 2025 nebylo podáno odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

3. Opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení

V průběhu roku 2025 bylo předmětem soudního přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. KULK 75069/2024, kterým byla odložena žádost žadatele pro neuhrazení nákladů ve výši 1.392 Kč. V rámci žaloby proti tomu rozhodnutí žadatel brojil zejména proti výši požadované úhrady (resp. jejímu odůvodnění). Žalobě bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci vyhověno, viz jeho rozsudek č. j. 59 A 52/2024-82 ze dne14. května 2025. Opis jeho podstatné částí je následující:

„42. Z judikatury správních soudů vyplývá požadavek na řádné odůvodnění úhrady stanovené povinným subjektem. Pokud povinný subjekt žádá úhradu nákladů podle § 17 odst. 3 informačního zákona, musí jednak odůvodnit, proč se jedná o mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací a nejde o vyhledávání běžné. Dále musí náležitě odůvodnit i stanovenou výši úhrady. Jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 20. 10. 2016, č. j. 5 As 35/2016-25: „V písemném oznámení o požadované úhradě musí povinný subjekt uvést, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady vyčíslena, tedy nejen jednotkovou sazbu a počet hodin, po které by trvalo vyhledání informace, ale též je povinen náležitě odůvodnit, v čem mimořádná rozsáhlost vyhledávání spočívala.“

43. „Jde-li o samotné stanovení výše úhrady, musí být z rozhodnutí povinného subjektu patrné, nejenom proč byla úhrada stanovena, ale i za co a jak. Nepostačí pak prostý odkaz na sazbu násobenou odhadem času, který vyhledávání informace zabere, neboť rozhodnutí, včetně výše stanovené úhrady, musí být přezkoumatelné co do důvodnosti, účelnosti a přiměřenosti vyčíslení úhrady.“ (srov. rozsudek NSS ze dne 5. 2. 2021, č. j. 1 As 281/2020-42).

44. V daném případu se soud ztotožnil s žalobcem, že shora uvedeným požadavkům na odůvodnění výše stanovené úhrady výzva žalovaného, a to ani ve spojení s potvrzujícím rozhodnutím Ministerstva dopravy, nevyhovuje. Kromě rekapitulace požadovaných informací a odůvodnění toho, proč žalovaný musí požadované informace vyhledávat postupně ve dvou systémech – Evidenci dopravních agend a systému GINIS – a následně po jednotlivých spisech identifikovat přestupek podle přesné skutkové podstaty, což lze považovat za nikoli běžné vyhledávání, žalovaný uvedl jen odhad času na vyhledávání informace a příslušnou sazbu úhrady dle zveřejněného sazebníku.

45. V obecné rovině nelze přístupu žalovaného, který měl stanovit úhradu za požadované informace na základě zpracování vzorku za měsíc leden 2023, ničeho vytknout. Nicméně i soud postrádá bližší popis jednotlivých činností, které musel žalovaný při vyhledávání informací za toto období učinit. Souhrnné konstatování, že taková činnost zabrala 30 min., aniž by žalovaný uvedl, jak se na této časové dotaci podílely jednotlivé úkony v rámci požadovaných dotazů, neobstojí. Bez upřesnění toho, o jaký počet procházených přestupků v systémech šlo, jaký počet takto vyhledaných spisů musel být následně zkontrolován za účelem stanovení přesné skutkové podstaty a dalšího filtrování dle žalobcových požadavků, případně jaký počet rozhodnutí musel být za účelem poskytnutí žalobci anonymizován, nebylo možné uvážit o přiměřenosti vyčíslení úhrady.

46. Žalobce příhodně upozornil na to, že až ve vyjádření k žalobě přišel žalovaný s tvrzením, že takto bylo za leden 2023 zpracováno 25 rozhodnutí, jak vyplývá z přílohy P07, a že tudíž čas na zpracování každého rozhodnutí 1 min. 12 s je přiměřený. Tyto údaje nebyly ve výzvě žalobci zpřístupněny, žalobce nebyl na přílohu P07 upozorněn. Ani Ministerstvo dopravy jako nadřízený orgán nic takového v rozhodnutí o žalobcově stížnosti neuvedlo. Popis postupu žalovaného v závěru rozhodnutí ministerstva zněl takto: „…vybral dva měsíce roku 2023, u nichž zjišťoval kolik přestupků/rozhodnutí dle nadefinovaného požadavku žadatele bude muset vyhledat a projít. Zjistil, že jde o kontrolu průměrně pěti rozhodnutí, přičemž čas na zpracování jednoho rozhodnutí je cca 6 minut (při započítání původního vyhledávání a jeho rozdělení na jednotlivé případy), tzn. 30 min měsíc. V měsíci lednu nebylo v odvolacím řízení rozhodnuto o žádném přestupku dle § 125 odst. 1 písm. f) bod 4). Jelikož nebylo dohledáno žádné rozhodnutí, které by odpovídalo dotazu 3 a 4 žádosti o poskytnutí informace, nebyla započítávána ani doba na anonymizaci dokumentu.“ Citované odůvodnění vnáší do celé věci nejasnosti, neodpovídá tvrzení žalovaného ve vyjádření, že na zpracování každého jednotlivého rozhodnutí připadla doba 1 min. 12 s z důvodu celkového počtu rozhodnutí 25 v měsíci lednu. Nedostatky odůvodnění rozhodnutí nadto nemůže žalovaný napravit ve vyjádření k žalobě, jak konstatoval NSS např. v rozsudku ze dne 13. 10. 2004, č. j. 3 As 51/2003-58; či ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008-71).

47. Uvedení celkového počtu rozhodnutí za rok 2023, které by následně bylo potřeba postupem, který žalovaný popsal, vyhledat v obou informačních, resp. evidenčních systémech, za účelem zjištění, zda odpovídají minimálně požadované skutkové podstatě přestupků, by eliminovalo polemiku ohledně toho, zda byl měsíc leden 2023 (případně jiné časové období) vhodně vybrán jako vzorový měsíc. Žalobci soud přisvědčuje, že bez rámcové kvantifikace velikosti vzorku oproti celku nelze vyloučit, že žalovaný jako vzorový vybral měsíc, který zcela vybočuje co do počtu přestupků, které musely být popsaným způsobem zkontrolovány. K pochybnostem v daném směru soud vedlo rovněž odůvodnění rozhodnutí Ministerstva dopravy, které hovořilo o období dvou měsíců, které žalovaný vybral ke stanovení odhadované doby vyhledávání požadovaných informací, od které se výše úhrady odvíjela. Je možné, že se jednalo o pasáž odůvodnění, která byla žalovaným uvedena omylem. S určitostí to však nelze říci, neboť rozhodnutí jiný údaj o časovém zpracování připadající na 1 rozhodnutí neobsahuje.

48. V daném případě tedy žalovaný jako povinný subjekt dle informačního zákona nesplnil požadavek § 17 odst. 3 tohoto zákona, neboť řádně neodůvodnil, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla vyčíslena výše úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání požadovaných informací. Vydání nepřezkoumatelného oznámení o výši úhrady je podstatnou vadou řízení, která měla za následek nezákonnost rozhodnutí o odložení předmětné žádosti.“

V daném případě krajský soud rozhodl, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení, takže Krajskému úřadu Libereckého kraje vznikly pouze náklady na své vlastní zaměstnance spojené se zpracováním vyjádření k žalobám za 20 hodin práce ve výši 5.420 Kč.

4. Výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence:

• V průběhu roku 2025 nebyla poskytnuta žádná výhradní licence.

5. Počet stížností podaných podle §16a zákona, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení

V průběhu roku 2025 byla podána 1 stížnost podle § 16a zákona, a to v souvislosti s úhradou nákladů za mimořádné rozsáhlé vyhledávání informací. Nadřízeným orgánem byla úhrada nákladů snížena.

6. Další informace vztahující se k uplatnění tohoto zákona

• V roce 2025 byla v 6 případech požadována úhrada nákladů dle ustanovení § 17 zákona.
• V souladu s ustanovením § 5 zákona vydal Krajský úřad Libereckého kraje základní informace. Tento materiál je zpřístupněn na internetových stránkách Libereckého kraje na adrese www.kraj-lbc.cz.
• Výroční zpráva byla projednána v radě kraje dne 3.2.2026, číslo usnesení: 172/26/RK.