Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Skryté skvosty Jizerských hor

Místa, kde příroda vypráví své příběhy

Jizerské hory mají zvláštní kouzlo. Jsou drsné i něžné zároveň – ukrývají hluboké lesy, tichá údolí, zapomenuté cesty i místa, kde se zastavil čas. Zatímco nejznámější cíle v horách lákají tisíce návštěvníků, jejich skutečný charakter často poznáte až tam, kde je slyšet jen šum stromů, zurčení vody a vlastní kroky.

Právě v těchto nenápadných zákoutích se skrývají příběhy lidí, kteří zde žili, pracovali a zanechali po sobě stopy. Skalní útvary opředené pověstmi, prameny s jedinečnými vlastnostmi, drobné kapličky uprostřed lesů i staré poutní cesty připomínají, že Jizerské hory nejsou jen krajinou pro výlety, ale místem s duší. Vydejte se s námi objevit jejich méně známou tvář.

Jezdec u Liberce

Vysoko nad údolím, kudy protéká řeka Černá Nisa, v libereckých Kateřinkách, se tyčí na první pohled jen skupina pískovcových skal, při bližším pohledu ale uvidíte siluetu jezdce sedícího na koni. Právě podle ní získal tento pozoruhodný skalní útvar na severním okraji Liberce své jméno. Fantazii se však meze nekladou – někdo v ní vidí rytíře, druzí vojáka a někdo zase mytologickou postavu. Ať už je výklad jakýkoliv, skalní vyhlídka Jezdec má atmosféru, která vás vtáhne.

Pozůstatek hrádku sloužil pravděpodobně v dřívějších dobách pro ostrahu obchodní cesty vedoucí z Liberce, přes Jizerské hory, do Frýdlantu. Z hrádku dodnes nezbylo téměř nic, byl totiž převážně dřevěný, zdejší skalní vyhlídka však po něm byla pojmenována. Jezdec je ideálním cílem hlavně pro ty, kteří hledají klidné místo v přírodě jen pár minut od města a chtějí objevit jeden z méně známých symbolů Liberecka.

Jezdec

Radioaktivní prameny v Novém Městě pod Smrkem

Jen několik minut chůze od centra Nového Města pod Smrkem vyvěrají prameny, které jsou v českém měřítku skutečnou raritou. 4 prameny, 4 andělská jména. Na úpatí Andělského vrchu vyvěrají radioaktivní prameny - Rafael, Michael, Samuel (rašelinové jezírko) a Uriel (sirovodíkový pramen), které byly objeveny v letech 2010 – 2011. Nejvyhledávanějším je pramen Michael, který patří dokonce k nejaktivnějším veřejně přístupným radioaktivním pramenům v Česku. Radioaktivita zdejších vod pramenů a bahna je srovnatelná s prameny v Jáchymově a lze ji využít pro léčení revmatických a kloubních chronických onemocnění.

Místo má téměř pohádkovou atmosféru – zurčící voda, mechové balvany a jména archandělů vytvářejí dojem, jako byste vstoupili do jiného světa. Je to jeden z nejzajímavějších přírodních fenoménů Jizerských hor a zároveň místo, kde si člověk uvědomí sílu přírody ukrytou hluboko pod zemí.

Pramen

Brechsmiedova kaplička v Horním Maxově

Na zeleně značené turistické cestě z Horního Maxova do Josefova Dolu na plochém žulovém kameni stojí šestiboká kaple seskládaná z hrubých kvádrů jizerskohorské žuly, které se říká Brechsmiedova kaple. Na počátku 18. století žil v Dolním Maxově kovář Andreas Kuntze, který začal obchodovat se lnem. Díky tomu se mu začalo říkat Brechsmied (breche = trdlice, zařízení na zpracování lnu). Zbohatl tak, že si mohl koupit hostinec Zlatá hvězda u Sychrova a peníze si od něj údajně půjčoval i sám kníže Rohan. Jeho úspěchy lidé tenkrát vnímali jako vykoupené díky spolčení s ďáblem. Na místě, kde se údajně čertu upsal, stojí tato kaplička, která nese podle kovářovy přezdívky jméno Brechsmiedova.

V každém ročním období má zcela jinou atmosféru – na jaře voní lesem, v létě poskytuje příjemný stín, na podzim hraje barvami a v zimě působí téměř pohádkově. Je důkazem, že i drobné sakrální památky dokážou vyprávět silné lidské příběhy.

Kaplicka

Mariánské schody, Desná

350 kamenných schodů? Tolik jich ukrývá les nedaleko Desné. Na Mariánské hoře byla v 19., století kaplička se soškou Panny Marie, ke které vedla poutní cesta z údolí Desné. Každou neděli odpoledne byla cílem lidí z blízkého okolí. Poutníci z Desné chodili ke kapličce po kamenných schodech, které spojují osadu Mariánská Hora s Desnou a proto se jim říkalo „svaté“ schody. Podle pověsti bylo schodů 365, každý den v roce přibyl jeden. Jak scházeli dělníci z hor za prací, vždy položili jeden. Zda je to pravda či nikoliv se můžeme už jen domnívat. Jisté je však, že na vrcholu čeká nejen klid Mariánské hory, ale také místo, kde se člověk může na chvíli zastavit a vychutnat jedinečný genius loci.

schody

Projekt Objev Skryté skvosty II je spolufinancování Evropskou unií z programu Interreg Česko-Polsko 2021-2027.

Intereg

Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky