Skryté skvosty Lužických hor
Místa, která překvapí
Lužické hory jsou krajem, který si dodnes zachoval svůj klid, malebnou krajinu i množství míst, jež zůstávají stranou hlavních turistických tras. Vedle známých vrcholů a skalních vyhlídek zde objevíte středověké památky, sakrální a poutní místa, jedinečné technické zajímavosti i architektonické poklady, které vyprávějí příběhy několika staletí. Stačí odbočit z hlavních cest a otevře se vám svět, kde se historie prolíná s přírodou a kde každý výlet přináší nový objev.
4 místa, která dokazují, že opravdové skryté skvosty často neleží na titulních stránkách turistických průvodců, ale určitě stojí za návštěvu.
Johanitská komenda v Českém Dubu – tajemství ukryté pod zemí
Na první pohled působí areál bývalého kláštera v Českém Dubu nenápadně. Jen málokdo by však tušil, že se pod jeho zdmi ukrývá jedna z nejvýznamnějších středověkých památek severních Čech. Johanitská komenda představuje unikátně dochovaný areál řádu johanitů, jehož historie sahá až do první poloviny 13. století.
Komendu založil kolem roku 1237 Havel z Lemberka společně se svou manželkou, svatou Zdislavou. Johanité zde pečovali o poutníky, nemocné i chudé a zároveň chránili důležitou obchodní cestu vedoucí severními Čechami. Komenda byla opevněným sídlem řádu a patřila k nejvýznamnějším na českém území, svou návštěvou ji dokonce poctil i císař Svaté říše římské a český král – Karel IV.
Po husitských válkách však začal její význam upadat. V dalších stoletích byla přestavována, až nakonec téměř zmizela pod mladšími budovami. Ještě na konci 20. století nikdo netušil, že se pod městem dochovala tak rozsáhlá středověká stavba. Až archeologický průzkum v 90. letech minulého století odkryl mimořádně zachovalé románsko-gotické prostory, které dodnes patří mezi největší archeologické objevy v novodobé historii České republiky.
Projděte si autentické sklepení, kapitulní síň i další prostory, sestupte do míst, kde se více jak před 750 lety psaly dějiny. Komenda, která tvoří samostatnou expozici Podještědského muzea, nabízí jedinečný pohled do života rytířského řádu a patří k místům, která překvapí každého milovníka historie.
Pustý zámek u Prysku – zapomenutý hrad v krajině pískovcových skal
Uprostřed lesů nedaleko Prysku, v údolí říčky Kamenice, se ukrývá místo, kde se historie téměř ztrácí v přírodě. Pustý zámek neboli Fredevald patří k těm zříceninám, které vás neohromí mohutnými zdmi ani upravenými nádvořími. Jeho kouzlo spočívá právě v tajemství, klidu a atmosféře dávno zapomenutého místa. Díky erozi řeky se zde vytvořila asi 50 vysoká skalní stěna. Tvoří ji mohutné čtyř až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř. V nejvyšší části je vybudována plošina se zábradlím sloužící jako vyhlídka.
Hrad pravděpodobně vznikl již ve 13. století a jeho úkolem bylo chránit obchodní stezky vedoucí krajinou mezi Čechami a Lužicí. Díky své poloze na skalním ostrohu měl výborný výhled do okolního kraje a zároveň využíval přirozenou ochranu okolních skal. Pustý zámek je ideálním cílem pro všechny, kdo hledají méně známá místa, kde se historie přirozeně propojuje s přírodou.
Podstávkové domy – jedinečné dědictví Trojzemí
Jen málokterý fenomén dokáže tak dobře vyprávět příběh zdejšího pohraničí jako podstávkové domy. Tyto jedinečné stavby jsou symbolem oblasti, kde se po staletí setkávaly české, německé a lužické vlivy. Nikde jinde v Evropě nenaleznete takovou koncentraci staveb, kde se roubené stěny, hrázdění a typická dřevěná podstávka spojily do architektury, která nemá obdoby.
Dřevěná podstávka – konstrukce ze sloupů, která podpírá horní část domu a odlehčuje roubeným stěnám přízemí. Díky tomuto chytrému stavebnímu řešení mohly domy vydržet stovky let. Mnohé z nich vznikaly v 18. a 19. století a sloužily nejen k bydlení, ale také jako domy řemeslníků, především tkalců, sklářů a dalších řemesel.
Podstávkové domy nejsou pouze krásnou architekturou. Jsou živým svědectvím o způsobu života lidí, kteří dokázali v náročných horských podmínkách vytvořit jedinečnou kulturu. Vydejte se za krásou, která nevznikla pro turistiky, ale pro život.
Transbordér přes Lužickou Nisu – jediná „gondola“ svého druhu v České republice
Technická zajímavost, která vás překvapí. Přesně to je „dílo“ nedaleko Chrastavy. Přes Lužickou Nisu tu totiž nevede klasický most ani lávka, ale transbordér – visutá dřevěná kabina zavěšená na lanech, kterou si musíte přitáhnout vlastní silou z jednoho břehu na druhý.
Na první pohled připomíná malou gondolu. Nastoupíte dovnitř, zavřete dvířka, uchopíte lano a během několika okamžiků se pomocí důmyslného systému kladek přenesete přes více než dvacet metrů širokou řeku. Překvapí vás, jak snadno se kabina pohybuje – převoz zvládnou i děti, cyklisté nebo rodiče s kočárkem.
Příběh transbordéru přitom nezačal jako primární turistický zážitek. Po ničivých povodních v roce 2010, kdy velká voda strhla původní lávku spojující oba břehy Lužické Nisy, bylo potřeba najít rychlé, bezpečné a zároveň originální řešení. Architekt Martin Rajniš se inspiroval podobnou stavbou v Německu a navrhl unikátní přepravní systém, který se stal vůbec prvním a dodnes jediným transbordérem svého druhu v České republice.
Dnes už transbordér neslouží jen místním obyvatelům. Stal se oblíbeným cílem turistů, cyklistů i rodin s dětmi. Samotná jízda sice trvá jen několik desítek sekund, ale zážitek je nezapomenutelný. Jen málokde si můžete vyzkoušet, jaké to je stát se na chvíli „strojvedoucím“ vlastní lanové gondoly.
Výlet navíc nemusí končit na druhém břehu. Odtud je to jen kousek ke zřícenině hradu Hamrštejn, odkud se otevírají krásné výhledy do údolí Lužické Nisy, nebo se napojte na mezinárodní dálkovou cyklotrasu Odra–Nisa, která vás dovede k Baltu.
Projekt Objev Skryté skvosty II je spolufinancování Evropskou unií z programu Interreg Česko-Polsko 2021-2027.
