Blackout prověří i maličkosti. Firmy a instituce sdílely zkušenosti z praxe  

Když vypadne elektřina, přestanou fungovat čerpací stanice, mobilní telefony, závory, výtahy nebo přístupové systémy. Teprve tehdy se ukáže, jak moc je na elektřině závislý náš každodenní život. I zdánlivá drobnost může způsobit velký problém. Pro firmy i veřejné instituce v Libereckém kraji je proto důležité vědět, co je nutné udržet v chodu a kde už by opatření byla dražší než samotné riziko.

Právě zkušenostem z loňského blackoutu se věnovala výjezdní akce RESILIENCE spolupořádaná Agenturou regionálního rozvoje, Libereckým krajem, Statutárním městem Liberec a CzechInvestem. V jednom dni nabídla exkurze, odborné prezentace, a především konkrétní zkušenosti lidí, kteří energetickou bezpečnost řeší. 

„Chceme ukázat, že připravenost na blackout začíná jednoduchou otázkou: co nám přestane fungovat jako první? Kdo si ji položí včas, může hledat řešení dřív, levněji a s menšími dopady na provoz,“ říká Edvard Kožušník, statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje pro hospodářský a strategický rozvoj. 

Blackout na univerzitě 

Prvním zastavením na trase akce byla Technická univerzita v Liberci. Jan Rous z Oddělení informačních systémů TUL popsal, co si univerzita odnesla z loňského výpadku elektřiny: zjištění, že selhávat mohou i věci, které v běžném provozu nikdo neřeší, protože prostě bezpečně fungují.  

Když je z minuty na minutu nedostupná mobilní síť, je potřeba náhradní spojení pomocí vysílaček. Když nejdou závory ani dveře na čip, musí nastoupit generátor. Ten ale pomůže pouze tehdy, když je k dispozici palivo a dodavatel, který ho zvládne dodat i při výpadku. Záložní zdroje a krizové postupy však nestačí jen pořídit. Musí se udržovat, průběžně zkoušet a mít svého správce. 

Odolnost versus ekonomika 

Další zastávkou byl turnovský Crytur, kde účastníky provedl Jan Kovář. Firma ve velké míře pracuje s technologiemi citlivými na výpadky energie. Účastníci zde viděli unikátní vlastní řešení zálohování pomocí baterií a generátorů. Firma si při pořizování záložních kapacit přesně vyhodnocuje, co má smysl udržet v provozu a co stačí bezpečně odstavit, protože záloha by zde nedávala ekonomickou logiku. 

Závěr patřil nové kogenerační jednotce – Jiří Brož z Městské teplárenské Turnov představil projekt postavený na ekonomice provozu, pořízený městskou společností bez dotačních pobídek. Turnovská teplárna zásobuje školy, městské instituce, městské byty i bytová družstva a do budoucna chce více pracovat také s komunitní energetikou. 

Odborná část v Kulturním centru Turnov navázala tématy bateriové akumulace, firemní energetické flexibility, vzdáleného monitoringu stability sítě a řešení velkých výpadků elektřiny z pohledu ČEZ. 

Více informací k Platformě moderní energetiky a prezentace z akce najdete zde: https://1012plus.cz/cs/projekt/moderni-energetika-pro-liberecky-kraj