Česko – polská hřebenovka obnoví slávu své Modré předchůdkyně

(TZ Euroregion Nisa regionální sdružení). Obnovit historickou Modrou hřebenovku, která vedla přes Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet a Jizerské hory do Krkonoš, odkud pokračovala přes Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd, se rozhodly čtyři sousední kraje, polské Dolnoslezské vojvodství a dva Euroregiony ležící na česko-polských hranicích. Turisté se tak mohou těšit na víc než pět set kilometrů čerstvě značených tras vedoucích převážně po hřebenech příhraničních hor a dvě desítky nových rozhleden.

Projekt, který by měl být financován z peněz EU i z národních zdrojů, se připravuje dva roky a na jeho realizaci se podílí jednatřicet partnerů. Devatenáct na české, dvanáct na polské straně hranic. Vedoucí projektu je Euroregion Glacensis, který zahrnuje území Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje na české a Dolnoslezské vojvodství na straně polské. Jeho hlavním partnerem je Euroregion Nisa, jenž zahrnuje území Libereckého kraje, části Saska a několika okresů západní části Dolnoslezského vojvodství.

„Celková délka státních hranic České republiky s Polskem je 762 kilometrů, přičemž česko-polská hřebenovka z toho bude zaujímat pět set jedna kilometrů. Do projektu je zahrnuto hlavní přírodní dědictví horských oblastí od Jizerských hor až po Jeseníky,“ přibližuje projekt jednatel Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Zároveň upozorňuje na to, že hlavním cílem obnovení Modré hřebenovky (Blauer Kammweg) je využití přírodních zdrojů této oblasti, které by mělo vést k navýšení návštěvnosti a podpory vzniku pracovních míst v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Vlajkový projekt s názvem Česko-polská hřebenovka je rozdělen do devatenácti souběžných aktivit, které budou ukončeny v roce 2020. První z nich začne v říjnu příštího roku a skončí stejný měsíc v roce 2016. Během této doby bude probíhat značení celkové délky hřebenové trasy s vyznačením odkazu na nejbližší turistické cíle.

V letech 2015 - 2018 je plánována výstavba rozhleden a vyhlídkových věží na trase Hřebenovky. Celkem se jedná o jednadvacet rozhleden, z nichž osm bude stát na polské straně. V Libereckém kraji je jich chystáno pět.  Měly by se nacházet v katastru obcí Albrechtice v Jizerských horách, Harrachov, Bílý Potok, Chrastava, Rokytnice nad Jizerou.

Tyto dvě stěžejní aktivity doplňuje řada dalších, jako je nový most přes Divokou Orlici s novým informačním centrem v místech, kde budou turisté přecházet státní hranice. Počítá se s budováním nových chodníků v Krkonoších, rozmístěním webových kamer po celé trase, natočení propagačního filmu, tisk map a například i Retroprůvodce po původní Modré hřebenovce. 

Česko-polská hřebenovka bude navazovat na Novou Hřebenovku, která byla dána do provozu v září 2013.  Sto osmdesát kilometrů dlouhá  trasa vede od Orle přes území Libereckého kraje do německé oblasti Žitavských hor a spojuje atraktivní místa vrcholových partií Jizerských, Lužických a Žitavských hor, Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet. Užívat ji mohou jak pěší turisté a cyklisté, tak v zimě běžkaři. Nová hřebenovka stála třicet milionů korun, velkolepý projekt navazující trasy vedoucí po česko-polské hranici bude vzhledem ke stavbám jednadvaceti rozhleden dražší. Odhaduje se, že na všech devatenáct aktivit bude třeba 12 milionů EUR.

V současné době se projekt Česko-polské hřebenovky, který nebyl v prvním kole schválen, přepracovává. „Největší překážkou pro hodnotitele je nadměrné množství partnerů, kterých je celkem jednatřicet. S tím je spojené možné riziko nenaplnění některých částí komplikovaného záměru,“ doplňuje Jaroslav Štefek, sekretář Euroregionu Glacensis. Žádost by měla být znovu předložena 30. září 2014.

Podrobnější informace: Jaroslav Zámečník, 724030306
(Historické prameny o původní Modré hřebenovce (Blauer Kammweg) na portálu www.kammweg.cz )