Dodržování lhůt při odvolacích řízení

Předmět žádosti: žadatel požadoval poskytnutí odpovědí na následující dotazy:

1. Jako dlouho trvá tento – podle mého názoru – zcela skandální stav, kdy je popisovaná OÚPSŘ ve stavu, která se blíží faktické nečinnosti (a zcela jistě je zcela mimo platnou legislativou požadovaných lhůt)? Z dostupných informacích, je možné velmi snadno dovodit, že zákonem stanovené lhůty OÚSPŘ standartně ignoruje. Závažným způsobem běžně lhůty překračuje už nejméně 3 roky. Sdělte mi počty odvolacích řízení v agendě stavebního řádu, které za období od 1. 1. 2017 do 31.12. 2020 vedl OÚSPŘ. (Uveďte po jednotlivých letech, kolik řízení bylo vedeno v každém roce.)

2. Dále mi sdělte, kolik odvolacích řízení v agendě stavebního řádu v období od 1.1.2017 do 31.12.2020, která vedl OÚSPŘ – OSŘ bylo vyřízeno ve lhůtě maximálně 60 dnů a kolik ve lhůtě delší.

3. Pobíhala agenda OÚPSŘ (vzhledem k legislativně požadovaným lhůtám) vůbec někdy v souladu s platnou legislativou? Pro srovnání žádám o přehled odvolacích řízení vedených OSŘ za období od 1. 1.2018 do 31. 12. 2018. Dále za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. U každého spisu uveďte spis. značku, datum přijetí odvolání a datum ukončení řízení OÚPSŘ.

4. V kolika případech zbavil OÚPSŘ odvolatele jejich zákonem dané možnosti na obranu tím, že jim svou nečinností fakticky znemožnil se účinně bránit (dle stavebního zákona, správního řádu a další navazující legislativy)? Z dostupných údajů je zřejmé, že o velké většině odvolání bylo rozhodnuto za dobu delší než 10 měsíců. Je tady jasné, že odvolatelé byli významně kráceni na svých právech. Ve všech těchto případech došlo logicky k situaci, kdy marně uplynula lhůta pro případně možné zahájení přezkumného řízení! Podle § 92 správního řádu má odvolací orgán povinnost v případě, že zamítne odvolání jako opožděné nebo nepřípustné zkoumat, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení. To je podle § 96 správního řádu možné zahájit nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. Pokud tedy není schopen OÚPSŘ - OSŘ vyřídit odvolání déle než 10 měsíců tato možnost odvolateli zaniká. Než tedy bylo konkrétní odvolání vůbec vyřízeno uplynula roční objektivní lhůta, ve které by mohlo být zahájeno řízení o přezkumu napadeného rozhodnutí. Dochází tak k porušení zákona a nevratné újmě odvolatelů. Krajský úřad směrem k nim standartně porušuje zásadu rovnosti účastníků správního řízení. Jakákoli výmluva zde neobstojí.

5. Žádám o přehled všech odvolání v agendě stavebního řádu zamítnutých OÚPSŘ za období od 1.1. 2024 do 31. 12. 2025. Uveďte u každého spis. značku, datum přijetí odvolání a datum ukončení řízení OÚPSŘ.

6. Dále žádám o informaci, zda OÚPSŘ-OSŘ uvádí explicitně ve svých rozhodnutích, kterými odmítá odvolání, že se zabýval možnými předpoklady pro zahájení řízení o přezkumu? Jestli se vždy posuzuje v souladu se zákonem, také z tohoto pohledu. Nebo zda tuto možnost jen prostě přehlíží a nevěnuje se jí samostatně.

7. Informoval vedoucí OÚPSŘ někdy (nějakým doložitelným způsobem) vedení Libereckého kraje o tom, že odbor provádí svou agendu zcela mimo daný legislativní rámec? Pokud to vedoucí OÚPSŘ udělal, jaké byly důvody, které uvedl pro to, že koná-li OÚPSŘ vůbec, koná zcela mimo dané lhůty.

8. Sdělte, jaká opatření navrhoval vedoucí OÚPSŘ Mgr. Hluštík k řešení a nápravě situace řešit. Dále jaká konkrétní opatření provedl.

Odpověď KÚ LK na žádost o informace:

Ohledně dotazů č. 1, 2, 3, a 5  žádosti požadoval KÚ LK úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Za tím účelem bylo souběžně s odpovědí zaslána žadateli výzva k úhradě, kde byla specifikována částka, platební údaje i důvody tohoto požadavku.

Ohledně dotazů č. 4, 6, 7 a 8 žádosti potřeba mimořádně rozsáhlého vyhledávání nebyla, proto v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. nález sp. zn. III. ÚS 3339/20 ze dne 29.06.2021), KÚ LK níže sdělil požadované informace.

Odpověď na dotaz č. 4

Tento dotaz je poněkud nejasný, protože je-li o odvolání rozhodnuto za 10 měsíců, není jasné, proč by nutně musela uplynout roční propadná lhůta pro zahájení přezkumného řízení. Kromě toho přezkumné řízení slouží výhradně k ochraně zákonnosti, jde o řízení z moci úřední a v souvislosti s ním tak nelze hovořit o právech odvolatele. V přezkumném řízení je možné vydat i rozhodnutí, které směřuje v neprospěch odvolatele. OÚPSŘ tento dotaz nicméně chápe tak, že žadatel požaduje informaci, zda došlo případům, kdy by nebylo možno zahájit přezkumné řízení po rozhodnutí o opožděném či nepřípustném odvoláním pro uplynutí zákonné lhůty, přestože by k tomu jinak byly dány zákonem předvídané okolnosti. Žádný takový případ nenastal.

Odpověď na dotaz č. 6

Tato otázka byla v řízeních, kdy se rozhoduje o nepřípustném nebo opožděném odvolání, dříve řešena tak, že bylo po vydání rozhodnutí vydáváno samostatné sdělení, které bylo zasíláno odvolateli. Později se tato otázka zpravidla řešila jako součást odůvodnění příslušných rozhodnutí. Vždy je však zkoumána.

Odpověď na dotaz č. 7

Na OÚPSŘ probíhá pravidelně ohledně otázky nedodržování lhůt interní audit, prováděný oddělením interního auditu KÚ LK. Probíhal již v letech 2023, 2025 a poslední skončil v září 2026. Výsledkem interního auditu je vždy Zpráva z vykonaného auditu, která je podkladem pro ředitele krajského úřadu.

Na základě provedených auditů vedení KÚ LK opakovaně vyzývalo vedoucího OÚPSŘ k přijetí opatření za účelem dodržování správních lhůt. Nicméně do současné doby k nápravě z jeho strany nedošlo.

Vedoucí OÚPSŘ dne 6. 8. 2026 informoval ředitele KÚ LK ohledně příčin nedodržování zákonných lhůt. V něm byly mimo jiné identifikovány příčiny této skutečnosti: „Nedodržování lhůt oddělením stavebního řádu je dlouhodobým problémem, který nevznikl najednou, ale z důvodu kumulujících se problémů po dlouhou dobu a postupným zhoršováním stavu. Nejde o izolovaný problém Krajského úřadu Libereckého kraje, ale o problém celého systému stavebních úřadů. Jeho řešení je možné pouze odstraněním přinejmenším tří základních příčin těchto problémů, a to je pouze zčásti v moci krajského úřadu.

1. Jednoznačně největším problémem je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných úředníků. Tento problém je možné řešit pouze zřízením nových pracovních míst na oddělení stavebního řádu, a jejich obsazením.
2. Druhou nejzávažnější příčinou je nepromyšlený přesun pravomocí na stavební úřady na ORP a na krajské úřady. Tento problém je možné řešit pouze změnou legislativy.
3. Za třetí nejzávažnější problém považuji neúspěšný projekt digitalizace stavebního řízení, který zůstal na půli cesty, způsobil nárůst administrativy nutností práce ve dvou systémech a nikdy nedosáhl původně slibované funkčnosti. Tento problém je možné vyřešit pouze změnou legislativy, je možné ho zmírnit pořízením specializovaného softwaru pro stavební úřady.“

Odpověď na dotaz č. 8

Vedoucí OÚPSŘ navrhoval následující opatření, u každého je zároveň uvedeno, zda bylo provedeno:

1. Ohledně počtu zaměstnanců bylo vždy pečlivě dbáno na to, aby bylo řádně zveřejněno oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Takto kromě několika měsíců v roce 2021 bylo vždy zveřejněno jedno až čtyři výběrová řízení, protože mimo zmíněného období v roce 2021 nebylo oddělení stavebního řádu nikdy plně obsazeno. K získání nových zaměstnanců jsou využívány i neformální kontakty ze strany vedoucího odboru, vedoucího oddělení i zaměstnanců oddělení stavebního řádu. Tato opatření jsou prováděna průběžně.
2. V souvislosti s velkým nárůstem úkolů pro krajské stavební úřady, které přinesl nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., požádal vedoucí OÚPSŘ v březnu 2024 vnitřním sdělením o organizační změnu spočívající ve zřízení 5 nových pracovních míst na oddělení stavebního řádu. Rada kraje dne 19. 3. 2024 svým usnesením č. 518/24/RK rozhodla o zvýšení počtu zaměstnanců krajského úřadu o 3, z toho 1 pro odbor životního prostředí a zemědělství, 2 OÚPSŘ. V té době mělo oddělení stavebního řádu již 2 neobsazená místa, navýšením počtu o další 2 se tento počet zvýšil na 4. Tato místa se do dnešního dne nepodařilo obsadit, nemělo tedy smysl žádat o zřízení dalších, jak bylo původně navrhováno. Toto opatření bylo realizováno částečně.
3. Při dlouhodobém neúspěchu výběrových řízení, do kterých se nikdo nehlásil, a která byla v jednou chvíli vypsána až 4, bylo v roce 2025 jedno z volných pracovních míst na oddělení stavebního řádu změněno z plně kvalifikovaného zaměstnance (splňujícího požadavky na vzdělání a alespoň potenciálně disponujícího osvědčením zvláštní odborné způsobilosti na úseku stavebního řádu) na administrativní pozici, nevyžadující splnění kvalifikačních požadavků stavebního zákona na vzdělání, která bude plně kvalifikované zaměstnance podporovat. Toto opatření bylo realizováno.
4. V roce 2024 byl vedoucím OÚPSŘ navržen systém cílových odměn, na základě kterého by mohli dočasně vyřizovat řízení oddělení stavebního řádu i zaměstnanci jiných odborů KÚ LK, kteří by sice nedisponovali osvědčením zvláštní odborné způsobilosti na úseku stavebního řádu, ale splňovali by alespoň požadavek na vzdělání. Toto opatření však mohlo být realizováno pouze na základě dobrovolnosti. Realizováno nakonec nebylo, jak z důvodu neochoty vedoucích ostatních odborů KÚ LK toto zaměstnancům svých odborů umožnit, tak neochoty samotných zaměstnanců ostatních odborů se do tohoto systému zapojit.

V současné době probíhá jednání ohledně možnosti získání softwaru pro stavební úřady VITA. Zatím se nepodařilo vyřešit technickou otázku propojení tohoto programu se spisovou službou KÚ LK Ginis, u které v současné době probíhá přechod na tzv. atestovanou verzi, se kterou společnost VITA software s.r.o, která zmíněný software poskytuje, ještě nemá zkušenosti. Teprve po jejím vyřešení bude jasné, zda je použití tohoto softwaru v podmínkách KÚ LK možné. Toto opatření je tedy nyní v řešení.