K budově Krajského úřadu LK vede deset modelových mostů

Studenti prvního ročníku liberecké Fakulty umění architektury Technické univerzity v Liberci dostali za úkol vypracovat semestrální práci na téma lávka - most přes Nisu před budovou Krajského úřadu LK, U Jezu, v Liberci, v některých případech šlo o komplexnější řešení vstupní části do budovy krajského úřadu.

Včera si jejich návrhy prohlédl hejtman LK. Martin Půta.,když pro něj studenti uspořádali komentovanou prohlídku.

Semestrální práce studentů prvního ročníku FUA TUL, které jsou vystaveny ve vstupní části krajského úřadu, se zabývaly problémem stísněného vstupu a nutností přemostění do budovy. Rozličné přístupy k zadání spojuje několik stěžejních myšlenek - dát  vstupní prostor odpovídající důležitosti KÚ LK, zapojit do vstupní části i koryto řeky Nisy a přilehlý parčík. Ruku v ruce s tím jde myšlenka přiblížit řeku obyvatelům města či obyvatele řece.

„Odnesl jsem si z dnešní prezentace několik důležitých podnětů. Nepřístupnost řeky Nisy je obecně problém, který pociťují občané Liberce. Včetně potrubí, které patří teplárně a které hyzdí koryto Nisy. Vaše práce také opakovaně poukazují na nevhodné parkování u úřadu, které je opravdu spíše provizorní. Přístup k úřadu je problematický a chceme ho řešit, je to jedno z témat pro další vlnu evropských dotací,“ řekl po prezentaci hejtman Půta studentům.

„Vstup a okolí budovy by měly odpovídat významu instituce, která v ní sídlí, a to tady tak není. Děkuji vám za čas, který jste věnovali snaze najít řešení tohoto prostoru,“ dodal závěrem hejtman.

„Studenti svými pracemi shodně poukazují na to, že adekvátní vstup do krajského úřadu nespočívá jen ve vyřešení koryta řeky Nisy. Je třeba do návrhu zapojit také přilehlé okolí, především parčík, odkrývá se tu ale návaznost na řešení celého dolního centra města,“ uvedl na komentované přednášce Jiří Žid z fakulty umění a architektury, pod jehož vedením některé z prací vznikaly.

Student Matěj Čunát ve svém návrhu přenesl ideu propojení budovy veřejné instituce s obyvateli kraje ještě o úroveň výš. Ve své práci s názvem „Demonstrační plac“ pojal prostor před krajským úřadem jako místo, kde se mohou shromažďovat lidé a dávat najevo své názory, případně kde by se mohly pořádat happeningy či tiskové konference.

„Bylo by to místo kontroly demokratické instituce veřejností. Krajský úřad je v současnosti za řekou schovaný jak za vodním příkopem. Chybí tady plac, kde by se mohlo agitovat,“ představil svůj návrh Matěj Čunát hejtmanovi.

Problém veřejného prostoru v ulici U Nisy, který  by měl zahrnovat též vstup do LK a úpravu okolí, řeší i Magistrát města Liberce. Náměstek primátorky pro územní plánování, sport a cestovní ruch

Jiří Rutkovský ve svém písemném vyjádření upozornil na zpracování záměru SML a dalších partnerů, včetně Libereckého kraje na řešení tohoto prostoru.

„Velmi složitá je například problematika záplavového území, které je pro řešený zdejších prostor limitní a žel neumožňuje realizaci velkého množství námětů, se kterými jsem byl v minulosti seznámen,“ řekl náměstek primátorky s tím, že tento záměr řeší s náměstkem hejtmana LK pro životní prostředí a zemědělství Josefem Jadrným.

Výstavu studentských prací můžete ve foyer Krajského úřadu Libereckého kraje vidět ještě tento týden, do čtvrtka 23. května v pracovní dny denně od 8.00 - 17.00.

10 studentských prací

Matěj Čunát klínovitě rozšiřuje nástupní plošinu dále přes řeku a navrhuje "demonstrační platformu", která by rovněž sloužila k pořádání tiskových konferencí a společenských událostí. Tereza Jílková s Emou Hrníčkovou se rozhodly zaměřit na hlavní komunikační tahy, definování proudu návštěvníků a bezbariérovost. Velkorysá dvojice rozevírajících se ramp svými rozměry odpovídá velikosti domu, k němuž jsou představeny. Tina Peterková se rozhodla jít organickou cestou a k racionální hmotě úřadu přičlenila meandrovitou platformu upomínající na dřívější tvar koryta řeky před regulací. Síla projektu Marie Štefanové spočívá v jeho jednoduchosti a přímé odpovědi na potřebu překlenout řeku v místě hlavního vstupu.

Martin Holba se Šimonem Markem přibližují řeku obyvatelům Liberce. Každý sice jiným způsobem (procházka po nábřeží či kráterovité náměstí), ale oba poukazují na odtažitost říčního koryta od městského života. Marie Čáslavská se zaměřila na nerovný vztah obou břehů a jejich propojení. Jana Lipanská si kromě komunikačního propojení vzala za úkol vytvořit na mostě také příležitost příjemného posezení a přiblížení k vodnímu prvku. Adam Šustek se zaměřil na vzdálenější místo před roubeným objektem Správy CHKO a v reakci na něj navrhl trojúhelníkový tubus odkazující na archetypální předobrazy.