Kraj uspořádal konferenci k podpoře odborného vzdělávání

Proč v posledních letech klesá zájem o studium technických oborů? Obejdou se v budoucnu liberecký region i Česká republika bez řemeslníků? A jaká je u nás perspektiva odborného vzdělávání? Na tyto i mnohé další otázky se snažila hledat odpovědi konference s podtitulem Průmysl a vzdělávání aneb podpora odborného vzdělávání pro 21. století, kterou uspořádal ve středu 22. února 2012 Liberecký kraj.

Konference se zúčastnily významné osobnosti z ekonomické, finanční i pedagogické sféry České republiky. Pozvání k předsednickému stolu přijali Jan Mládek, ředitel Českého institutu aplikované ekonomie, bývalý náměstek ministra financí a ministr zemědělství, Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky, Jiří Rosenfeld, předseda představenstva Slováckých strojíren, Vladimír Zákoucký, personální ředitel TRW Automotive Czech, Jiří Halda, speciální pedagog a diagnostik, a jako hostitel Radek Cikl, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort školství, mládeže, tělovýchovy a sportu.

„Ukazuje se, že Česká republika, stejně jako náš region, potřebují vizi, jakým směrem se bude dál ubírat struktura a obsah vzdělávacího systému na všech jeho úrovních - zejména však na té střední – a jaké postavení v něm bude mít vzdělávání a podpora odborných profesí. Zatím se toto téma odsouvá poněkud na okraj odborné diskuse, ale velice brzy se může stát klíčovým společenským tématem. Konferenci jsme připravili především proto, abychom poskytli prostor k výměně názorů nejen na toto téma, ale i hledání odpovědí na otázky dotýkající se problematiky lidských zdrojů obecně,“ uvedl Radek Cikl.

Kvalita českého školství upadá

V ekonomickém bloku se Jan Mládek zabýval vzdělávacím systémem z pohledu makroekonomického vývoje státu. Do vzájemné souvislosti dal předpokládaný hospodářský vývoj České republiky s požadavky na vzdělanost české populace. Upozornil na skutečnost, že české školství podle řady studií zažívá velmi razantní zhoršení svých výsledků. To je patrné zejména v oblasti tzv. matematické gramotnosti. „Vzdělání se podílí na produkci pracovní síly, která se vyskytuje na trhu práce. Současně zvyšuje zaměstnatelnost lidí a zlepšuje stav celé společnosti. Čím je společnost vzdělanější, tím je také kultivovanější - proto má jednoznačně smysl, aby investovala prostředky do vzdělání. To je úkol především pro vládní instituce,“ připomněl Jan Mládek.

Petr Kužel připomněl, že ekonomika České republiky je z více než 80 % závislá na průmyslové produkci - a zejména exportu automobilového průmyslu či na něj navázaných odvětví. Upozornil na aktuální hrozbu personální krize, kdy z různých důvodů odejde do roku 2020 z průmyslové výroby více než 50 % odborníků. Bohužel to v současné době vypadá, že je nebude mít kdo nahradit. Nejkritičtější situace je přitom v energetice. „Pracovní proces se mění tak rychle, že žáci, kteří přicházejí ze škol do praxe, nejsou v mnoha případech z důvodu nedostatečné odborné přípravy schopni se začlenit do pracovního procesu. Je to způsobeno tím, že učitelé nejsou sami dostatečně průběžně vzděláváni a nedrží krok s vývojem v praxi, protože valná většina škol na to nemá finanční prostředky, možná ani zázemí a možná ani vůli,“ pozastavil se nad aktuálním stavem odborného školství Petr Kužel.

Babyboom se nekoná, dětí bude ubývat

Dalším tématem konference byla problematika lidských zdrojů. Jiří Rosenfeld se zamyslel nad tendencemi demografického vývoje populace v příštích letech a vyjádřil domněnku, že učitelé žijí v mylné představě, že prožíváme tzv. babyboom a že dětí bude ve školách přibývat. „Statistiky však hovoří opačně. To, co je nazýváno novým babyboomem, je jen tradiční vychýlení demografické křivky. Úbytek dětí bude mít dopad i na firmy, kde hrozí do budoucna velký nedostatek zaměstnanců. Již v současné době nemůže své firmy najít 200 odborně kvalifikovaných pracovníků, a to v regionu, kde je míra nezaměstnanosti vyšší než 10 %,“ konstatoval Jiří Rosenfeld.

Vladimír Zákoucký popsal nutnost systematického vzdělávání a kultivování zaměstnanců ve firmách. Polovina pracovníků společnost TRW vyrábějící automobilové součástky má technické vzdělání, které firma zavedla už v roce 1993. „Základním mottem tohoto vzdělávání přitom bylo - připravovat a rozvíjet zaměstnance na dnes neexistující pozice a dnes neznámé procesy tak, aby byli adaptabilní,“ vysvětlil Vladimír Zákoucký.

Z poněkud jiného úhlu se na problematiku vzdělávacího systému podíval Jiří Halda. V rámci svého vystoupení shrnul historický vývoj vzdělávacího systému na území dnešní České republiky a zamyslel se také nad rolí rodiny a školy ve vztahu k dítěti v současnosti. „Před rokem 1989 byl školský systém tvrdě řízený a na kvalitní školu se dostali jen nadaní žáci. Bohužel, dnes se na tyto školy dostane každý,“ řekl Jiří Halda.

Vrátit prestiž technickým oborům

„Česká republika stojí v současnosti v mnoha oblastech na rozcestí. Jednou z nich, která prochází dramatickým vývojem a stále hledá správnou cestu, je školství. V posledních pěti až deseti letech zde došlo k výraznému porušení proporcionality ve prospěch humanitních směrů vzdělávání. Naše hospodářství však bude i nadále potřebovat výrobní podniky, které budou produkovat a exportovat zboží. Nemáme nerostné bohatství, a proto jsou lidé tím největším bohatstvím. Tomu by měl být uzpůsobena i forma vzdělávání. V tomto procesu bude třeba zvýšit úroveň kvality absolventů všech stupňů i typů škol, podporovat vědu a výzkum, kooperovat s podnikovou sférou, budovat nové dílny i laboratoře a posílat učitele do praxe k získávání aktuálních poznatků pro vyučování. Mnohé poznatky nepochybně uplatníme také v odborném školství Libereckého kraje,“ shrnul závěry konference Radek Cikl.

Z konference bude vydán sborník, jehož elektronická verze bude zveřejněna na internetových stránkách Libereckého kraje.