Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Liberecký kraj bourá méně, některá čísla ale překvapují

Ing. Michaela Křivková

tisková mluvčí

  • 20. 08. 2026 13:03
  • Doprava

Sdílet článek

Statistika dopravních nehod obvykle svádí k jednoduchému počítání: více, nebo méně. Jenže letošní čísla z Libereckého kraje ukazují, že za jedním celkovým údajem se může skrývat překvapivě pestrý obrázek. Alkohol, cyklisté, motocyklisté, koloběžky, kategorie pozemní komunikace, i řidiči, kteří po nehodě zmizí – některé odchylky od celorepublikového obrazu jsou přitom překvapivě výrazné.

Na první pohled dobrá zpráva: v Libereckém kraji za prvních sedm měsíců letošního roku dopravních nehod meziročně ubylo o téměř 5 % – policie jich evidovala 2 520, zatímco v celé České republice jejich počet naopak vzrostl o 4,3 %. Jenže při pohledu na následky už důvod k optimismu poněkud mizí. V kraji zemřelo 11 lidí, o 4 více než loni, a počet těžce zraněných vzrostl ze 16 na 19. Přitom v celé republice těžce zraněných výrazně ubylo. Nehod je tedy méně, ale nejhorších následků je více.

 „Počet dopravních nehod v Libereckém kraji meziročně klesl, což je bezpochyby pozitivní zpráva. Bohužel totéž nemůžeme říci o jejich následcích. Při hodnocení bezpečnosti silničního provozu je proto potřeba dívat se na statistiku v širších souvislostech a sledovat nejen samotný počet nehod, ale také jejich příčiny a okolnosti. Právě ty nám mohou ukázat, kde jsou rizika a na co je potřeba se zaměřit. Jedním z takových faktorů je například alkohol,“ dodává ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.

Alkohol figuroval přesně u 5 % všech nehod – zhruba každá dvacátá nehoda v kraji tak souvisela s alkoholem. Více než polovina těchto případů připadala na řidiče s hladinou nejméně 1,5 promile, tedy na stav, který už rozhodně nelze označit za „zbytkový alkohol“. Zatímco v celé republice počet nehod s alkoholem u viníka meziročně klesl, v Libereckém kraji jich naopak mírně přibylo. Cyklisté se objevili ve 131 nehodách, motocykly ve 117 a koloběžky ve 44. U koloběžek je jejich podíl v kraji přibližně o 30 % vyšší než v celé ČR.

Velmi zajímavý pohled nabízí místo, kde se nehody staly. Na silnicích všech tříd jich bylo dohromady 1 063, tedy více než čtyři z deseti všech nehod v kraji. Když vezmeme v úvahu, jak dlouhá je silniční síť v kraji a jak dlouhá v celé republice, vychází na 100 kilometrů těchto silnic přibližně 44 nehod v Libereckém kraji oproti 33 v celé ČR. Na první pohled je tedy nehod na stejně dlouhém úseku silnic v kraji zhruba o třetinu více. Neznamená to ale automaticky, že jsou zdejší silnice o třetinu nebezpečnější. Pro takové hodnocení by bylo zapotřebí provést výpočet relativní nehodovosti, tedy zohlednit také intenzitu dopravy, která není v dopravní nehodovosti zohledněna.

Ještě výraznější rozdíl se objevuje u účelových komunikací, kam patří například parkoviště, nebo areálové cesty. V této kategorii bylo evidováno 291 nehod, tedy 11,6 % všech nehod, zatímco v celé republice představují jen asi 2,9 %. Podíl je tak v Libereckém kraji přibližně čtyřikrát vyšší. To už je značná odchylka, samotná statistika však říká pouze kde rozdíl je, nikoli proč vzniká. Takže zatímco čísla jsou sebevědomá, vysvětlení jim zatím poněkud chybí.

„Samotná čísla nám mohou ukázat, kde se nějaký problém nebo odchylka objevuje, ale už nám nemusí říct, co za ní skutečně stojí. U účelových komunikací proto považuji za důležité znát širší souvislosti – jak tyto plochy vypadají, jak jsou využívány, jaká je na nich intenzita provozu a jakým způsobem jsou nehody evidovány. Teprve z takového pohledu můžeme říct, zda jde skutečně o problém, nebo zda se do statistiky promítají i jiné faktory,“ upřesňuje Daniel David, náměstek hejtmana pro dopravu.

A pak je tu údaj, který se přehlíží jen těžko. 682 nehod spadá do kategorie „nezjištěno, řidič ujel“. To představuje 27,1 % všech nehod, tedy více než každou čtvrtou. Jinými slovy: u více než čtvrtiny nehod se policii nepodařilo zjistit řidiče, případně z místa nehody ujel.

Když se tedy na statistiku podíváme jako na celek, dostáváme poměrně zvláštní obraz. Nehod je méně, ale mrtvých a těžce zraněných přibylo. Alkohol souvisí s každou dvacátou nehodou, podobný podíl připadá na účast cyklistů, motocykly tvoří necelých 5 % a koloběžky necelá 2 %. Více než 4 z 10 nehod se odehrály na silnicích a více než každá čtvrtá připadá na případ s nezjištěným nebo ujíždějícím řidičem. Číslo 2 520 proto samo o sobě nevypovídá tolik jako skutečnost, že za těmito nehodami zůstalo 11 mrtvých a 19 těžce zraněných.  V Libereckém kraji letos bouráme o něco méně. To je dobrá zpráva. Jenže statistika zatím nedává důvod říct, že jsme díky tomu také o něco bezpečnější.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky