Liberecký kraj i letos chránil obojživelníky při jarní migraci

Každé jaro míří tisíce obojživelníků k místům rozmnožování. Jejich tradiční tah však často kříží frekventované silnice, a proto Liberecký kraj ve spolupráci s dalšími partnery i letos zajišťuje ochranná opatření na nejrizikovějších úsecích. Dočasné bariéry vybavené zemními pastmi a jejich pravidelná obsluha pomáhají snižovat ztráty na populacích, které jsou dlouhodobě pod tlakem změn v krajině i dopravy.

V Libereckém kraji se ochrana obojživelníků soustředí na kritická místa, kde jarní migrace pravidelně koliduje se silniční dopravou. Nejčastěji migrují ropuchy obecné, skokani a čolci. Na vybraných úsecích se instalují dočasné bariéry se zemními pastmi,
z nichž jsou zvířata dvakrát denně bezpečně přenášena přes komunikace. Díky projektu „Transfer obojživelníků na vybraných úsecích silnic Libereckého kraje 2026“ proběhly transfery v okolí Postřelné, Novin pod Ralskem, Dolní Suché, Chrastavy, Pihelu nebo Jeřmanic. Celkem se jedná o 2390 metrů bariér. Cílem projektu bylo zabránit mortalitě na komunikacích v rámci jarních migračních tahů obojživelníků na místa rozmnožování. Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí, a to ve výši 250 000 Kč. Projet byl úspěšný, neboť se povedlo transferovat 10 628 obojživelníků, především ropuch obecných. Projekt byl ukončen posledními transfery provedenými 25.4.2026.

„Transfery obojživelníků jsou jedním z praktických opatření, která mají okamžitý dopad
v terénu. Zároveň nám evidence z jednotlivých lokalit ukazuje, že samotná ochrana na silnicích nestačí. Pro stabilitu populací je důležitý i stav mokřadů, tůní, okolní krajiny
a migrační prostupnost území,“ uvedl náměstek hejtmana za resort životního prostředí
a zemědělství Jiří Klápště.

Dlouhodobě se potvrzuje, že obojživelníků v krajině ubývá. Ochránci přírody sledují na řadě lokalit pokles počtů přenesených jedinců, přestože samotná záchranná opatření fungují. Silniční mortalita je totiž pouze jedním z problémů. Negativně se projevuje
i intenzivní zemědělství, ztráta a fragmentace vhodných biotopů, přerybněné nebo jinak intenzivně využívané, vodní plochy.

Ne všude je přitom možné zajistit ochranu ve stejné intenzitě. Rozsah opatření závisí na personálních kapacitách, dostupném financování i místních podmínkách. „Lidem osud obojživelníků často není lhostejný, a proto dostáváme pravidelně desítky podnětů
u kterých musíme bohužel konstatovat, že není v našich silách s tím něco udělat," vysvětlil náměstek Klápště. „Proto vítáme všechny dobrovolníky i jednotlivce, kteří alespoň označí okolí silnic tabulkami a nápisy nabádajícími řidiče k ohleduplnosti."   

Liberecký kraj chce v podpoře transferů pokračovat také v dalších letech. Vedle samotné pomoci na silnicích je cílem i lepší mapování rizikových úseků, podpora vhodných opatření v krajině a spolupráce se správci komunikací, spolky i veřejností. Každé zachráněné zvíře má význam, ale skutečnou změnu přinese až souběh rychlé pomoci v terénu a systematická péče o krajinu.

Veřejnost může pomoci zvýšenou opatrností v místech, kde jsou instalovány migrační bariéry, a respektem k práci dobrovolníků v terénu. Důležité je také nepoškozovat bariéry ani nemanipulovat s odchytovými nádobami. Data získaná při transferech jsou zároveň cenným podkladem pro další ochranu přírody. Pomáhají ukazovat, které kolizní úseky jsou nejzávažnější, jak se vyvíjí početnost jednotlivých druhů a kam upřít větší pozornost.