Koukněte se na Liberec a okolí z výšky. Přijďte na vyhlídku! Od pondělí 5. 5. je otevřena vyhlídka na střeše budovy krajského úřadu, a to každý pracovní den od 8:00 hodin. V pondělí a středu do 16:30, v úterý a čtvrtek do 15:30 a v pátek do 14:00.
Liberecký kraj již má z norských fondů 18 dětských hřišť a chystá se na další
- 23. 04. 2008 00:00
[id:6400|autor:Mgr. Jiří Langer|email:|telefon: |mobil:|aktualizace:]
Díky takzvaným norským fondům opravil Liberecký kraj 18 dětských hřišť a další by se obnovy měla dočkat v letošním a příštím roce. Uvedl to dnes náměstek hejtmana Petr Doležal, který se sešels velvyslancem Norského království v ČR Peterem Readerem a náměstkem ministra zahraničních věcí Norska Andersem Erdalem.„První projekt realizoval kraj loni, kdy se modernizace dočkalo pět hřišť u dětských domovů a 13 u mateřských škol v několika městech,“ řekl náměstek hejtmana pro školství Petr Doležal. Realizace projektu přišla na 361.794 eur (asi devět milionů korun). Z toho jen 15 procent dá kraj z vlastních prostředků, zbytek uhradí norské fondy.
Všechna hřiště byla podle Doležala zastaralá a většinou v havarijním stavu. Byly na nich také nevyhovující a nebezpečné hrací prvky a celkově neodpovídala evropským normám. Areály prošly celkovou revitalizací a dostaly nové moderní hrací prvky. V budoucnu by se podobných úprav mělo dočkat dalších 54 hřišť v kraji. "Do druhé výzvy jsme připravili další projekt ve zhruba stejné výši, který počítá s obnovou 27 hřišť a rada na svém posledním zasedání schválila podobně rozsáhlý záměr také pro třetí výzvu norských fondů," dodal Petr Doležal.
Modernizace dětských hřišť nebyla jediným projektem, na který Liberecký kraj žádal o peníze z norských fondů. Mimo jiné chtěl s jejich pomocí rekonstruovat Dětský domov ve Frýdlantu a také zateplit jedno z libereckých gymnázií. Oba projekty byly ale finančně mnohem náročnější a neuspěly."Žádosti přesahují možnosti fondů zhruba desetkrát, a tak není možné všechny uspokojit," poznamenal norský velvyslanec Peter Raeder, který dnes přijel do Libereckého kraje posoudit, jak byly peníze vynaloženy.
Takzvané norské fondy jsou doplňkovým zdrojem evropských strukturálních fondů a umožňují čerpat prostředky na akce, které EU nefinancuje. Kromě Norska poskytly Česku peníze také Lichtenštejnsko a Island. Pro Česko je v norských fondech v letech 2004 až 2009 k dispozici téměř 111 milionů eur (asi 2,775 miliardy Kč), z nichž bylo 41 procent přiděleno v první výzvě, o dalších prostředcích se nyní jedná a na poslední - třetí výzvu, bude k dispozici zhruba 20 milionů eur (půl miliardy Kč).
Peníze z fondů lze čerpat například na projekty na záchranu kulturního dědictví, ochranu životního prostředí a rozvoj lidských zdrojů. Podle náměstka norského ministra zahraničí Anderse Erdala není vyloučeno to, že bude podpora pokračovat i po roce 2009."V Norsku je politická vůle uvolnit prostředky na podporu podobných projektů v nových zemích Evropské unie i v dalších pěti letech," prozradil náměstek ministra Erdal. (S využitím ČTK)