Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Mladí přírodovědci z Českého Dubu vyhodnocují své průzkumy, pomohou ochraně přírody

Mgr. Filip Trdla

tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu

  • 02. 01. 2018 00:00
  • Životní prostředí

Sdílet článek

Žáci ZŠ v Českém Dubu pracují na výsledcích své roční práce. Tvoří prezentace a mapy z přírodovědeckého průzkumu, se kterým chtějí seznámit spolužáky i občany Českodubska. Mapování určité skupiny živočichů metodicky vede odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje.                        

Žáci ZŠ Český Dub pod vedením učitelky Věry Horáčkové zkoumali zejména skupinu obojživelníků a plazů, jako jsou skokani, ropuchy, mloci, užovky, ještěrky a zmije. „Samotnému mapování předcházela zimní příprava formou přednášky pracovníka oddělení zemědělství a ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje Radomíra Studeného. Zde se žáci dozvěděli, jaké druhy zvířat je možné zkoumat, jak se poznají a kde se nejčastěji vyskytují,“ uvedl Jiří Löffelmann, radní Libereckého kraje pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova.

K prvnímu praktickému seznámení s živočichy došlo v březnu roku 2017 při obsluze dočasné bariéry bránící pronikání obojživelníků na silnici v místní části Malý Dub. Děti takto bezpečně přenesly přes komunikaci přes 4000 obojživelníků. Žáci bariéru pod dozorem kantorů nejen stavěli, ale i obsluhovali.

„Takovéto množství a druhové zastoupení svědčí o pestrém a zdravém životním prostředí v okolí. Velmi důležitou roli zde hraje soustava rybníků, o kterou svědomitě pečuje její majitel. Většinu života však žáby a čolci tráví na suchu a zde mají pestrý výběr. Potravu a úkryty jim poskytuje blízký les, remízy, louky, pastviny, soukromá políčka a sady,“ okomentoval Radomír Studený.

Od dubna do října 2017 poté žáci sami v okolí svých domovů či na společných výletech „pročesávali“ vesnice v okolí Českého Dubu. Fotograficky zaznamenávali například vajíčka žab v tůních nebo přejetá zvířata na silnicích. Nálezy zvířat, nastudování jejich rozlišovacích znaků i porovnání různých typů nádrží, ve kterých se vyskytují, to vše bylo pro děti velmi přínosné a motivující.

Průběh a dílčí výsledky mapování velmi usnadnilo použití veřejně dostupných nástrojů Google. Nálezy žáci zaznamenávali do interaktivní mapy na školních počítačích i do chytrých telefonů. K nálezům byly také přiřazovány fotografie prokazující správné určení druhu a případně také obrázek místa nálezu. Za mapované období bylo shromážděno 96 pozorování dvanácti druhů obojživelníků a plazů.

Tým již některé výsledky mapování dokonce prakticky využil. A to při jednání se sbory dobrovolných hasičů. Ukázalo se totiž, že požární nádrže jsou často pastí na zvířata. Jakmile do vody spadnou, tak nemohou po kolmých stěnách vylézt a utonou vysílením. „Někde hasiči sestrojují provizorní lávky, kudy zvířata mohou vylézt ven. V některých obcích se tento problém zatím bohužel neřeší,“ prohlásil Jiří Löffelmann.

Mapování a jeho výsledky jsou velkým přínosem jak pro hodnocení stavu přírody, tak pro poznávání a pochopení přírodních zákonitostí dětmi. „Troufám si tvrdit, že atraktivitě věci napomohlo i propojení terénních vycházek s použitím novodobých technologií, které berou dnešní děti jako samozřejmost. Nic z toho by však nebylo platné bez neustálé motivace učitelky paní Horáčkové. Její nadšení pro věc je doslova nakažlivé. Důkazem toho je, že skupina mapovatelů se během roku nezmenšovala, ale s časem naopak narůstala o spolužáky badatelů a jejich mladší sourozence. Nemluvě o tom, že paní učitelka již pilně s dětmi studuje chráněné rostliny a motýly, takže se příští rok máme jistě na co těšit,“ uzavřel Radomír Studený.

 

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky