Nový Bor si připomněl 100 let od Rumburské vzpoury

Sto let od Rumburské vzpoury, největšího protiválečného vystoupení vojáků v českých zemích během první světové války, si v neděli 20. května připomněli v Novém Boru politici, legionáři i veřejnost. Celodenní program zahrnoval program na vlakovém nádraží, pochod městem, pietu na Lesním hřbitově i odhalení nového pomníku T. G. Masaryka u ZŠ U Lesa.

Při vojenské vzpouře, která vypukla 21. května 1918 ráno v Rumburku a skončila týž den u Nového Boru, se proti rakouské armádě postavilo na sedm stovek vojáků. Deset jich bylo popraveno.

Dopolední část nedělních oslav probíhala symbolicky na vlakovém nádraží, odkud se v roce 1938 vydali čsl. legionáři na pochod. Program zahájil starosta Nového Boru Jaromír Dvořák. Připomněl význam Rumburské vzpoury. „Neoslavujeme vzbouřence, kteří se postavili proti velení, ale hrdiny, kteří měli hlad a vzepřeli se šikaně. I když si byli vědomi toho, že při neúspěchu zaplatí životem,“ řekl Jaromír Dvořák.

Právě hlad a pokořování byly spouštěcím motorem vzpoury. „O jednu veku se dělíme ve dvanácti, v době míru byla na dva dny pro jednoho, napsal jeden z vojáků domů. Ostatně i z Kamenického Šenova, Cvikova a České Lípy odešly telegramy se sdělením, že není chleba a ani mouka,“ popsal tehdejší situaci českolipský historik Ladislav Smejkal.

Osobní statečnost vojáků vyzdvihl ve svém projevu také hejtman Libereckého kraje Martin Půta a rovněž starosta Rumburku Jaroslav Sykáček. „Sto let Československé republiky, 100 let od Rumburské vzpoury, to jsou momenty, kdy je třeba se podívat zpátky a dnes už naštěstí bez nutnosti ideologických příkras a vysvětlování politických událostí tak, jak se to někomu hodilo,“ poznamenal ve svém pozdravu hejtman Libereckého kraje Martin Půta s tím, že chce velmi poděkovat všem, kteří se zasloužili o znovuobnocení pomníku na novoborském Lesním hřbitově v roce 2015. Hejtmanovi, zástupcům legionářské obce, historikům či starostům obcí, z nichž pocházeli vzbouřenci, Jaromír Dvořák předal pamětní medaile.  

Na nádraží si lidé mohli prohlédnout třináct vozů Legiovlaku. Pojízdné muzeum je replikou legionářského vojenského ešalonu z let 1918 - 1920, s nímž se českoslovenští legionáři přesouvali bojem s bolševiky po Transsibiřské magistrále.

Za zvuku kapely Pozdní sběr vyrazil pochod v čele s legionáři a Novoborskými mažoretkami ke Smetanovým sadům, kde si zájemci prohlédli polní ležení legionářů, a poté pokračoval na Lesní hřbitov. Zde přítomní u pomníku Rumburských hrdinů uctili jejich památku. Květiny položili také u pomníku na popravišti.

Odpolední program patřil odhalení nového pomníku T. G. Masaryka u ZŠ U Lesa. Právě jeho jméno nesla tato první česká škola ve městě, od jejíhož slavnostního otevření nyní v květnu uplyne 90 let. „Pro tehdejší českou menšinu v Novém Boru mělo otevření školy, která byla pojmenovaná symbolicky po T. G. Masarykovi, nedozírný význam. Ostatně také vyrostla zde, v tehdejší české čtvrti, jejíž obyvatelé ve 20. letech minulého století například iniciovali sbírku na stavbu pomníku Rumburských hrdinů,“ připomněl ve svém proslovu starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.

Známý reportér Stanislav Motl přiblížil nejen život a osudy T. G. Masaryka, ale také, že v roce 1923 ze svého přispěl 20 tisíci korunami právě na pomník Rumburských hrdinů.

Slavnostního odhalení pomníku T. G. Masaryka se ujal starosta města Jaromír Dvořák a člen ČSOL Nový Bor Josef Doškář, který se významně zasloužil o vznik nového pietního místa. Ten se spojil s Evou Sukovou, vnučkou akademického sochaře Josefa Fojtíka. „Byl jedním z mála sochařů, kterým stál T. G. Masaryk modelem. Jeho vnučka nám zapůjčila předlohy k bustě,“ řekl Josef Doškář.

Mezi hosty nechyběl mimo jiné ani známý novoborský profesor Vlastimil Pospíchal, který právě před 90 lety byl jedním z prvních žáků české školy.

Nedělní oslavy zakončilo v novoborském kině promítání filmu Stanislava Motla Bomba pro TGM o chystaném granátovém útoku na prezidenta Masaryka v roce 1921.

Květnové vzpomínky na rumburské hrdiny završí společné setkání v den popravy vzbouřenců v Novém Boru v úterý 29. května v 18 hodin. „Po krátké besedě v Navrátilově sále se vydáme do prostoru popraviště uctít památku těch, kteří položili své mladé životy za přesvědčení o nesmyslnosti válečného běsnění a v touze po jeho ukončení,“ zve vedoucí odboru školství, kultury a sportu na novoborské radnici Alena Forgáčová s tím, že pozvání na besedu přijal českolipský historik Ladislav Smejkal.

Zdroj: Městský úřad Nový Bor