Koukněte se na Liberec a okolí z výšky. Přijďte na vyhlídku! Od pondělí 5. 5. je otevřena vyhlídka na střeše budovy krajského úřadu, a to každý pracovní den od 8:00 hodin. V pondělí a středu do 16:30, v úterý a čtvrtek do 15:30 a v pátek do 14:00.
Objevujeme Liberecký kraj - Bělá
- 15. 05. 2009 00:00
[id:8057|autor:Mgr. Langer Jiří|email:jiri.langer@kraj-lbc.info|telefon:485 226 302|mobil:|aktualizace:]
Do obce plné zajímavostí a kuriozit je třeba vyrazit s mapou
Jestliže jste si vybrali za cíl svého turistického výletu obec Bělou, mějte se na pozoru a pořádně prostudujte mapu. Sídel s tímto názvem nebo jako součástí názvu je jen v České republice sedmadvacet. Namátkou byste mohli nechtěně dorazit do Bělé, jež je součástí Mírové pod Kozákovem, do Bělé u Pecky, do Bělé pod Bezdězem, ale také do Bělé v okrese Pelhřimov či Opava. Ti nejméně pozorní by se mohli podivit, že se ocitli v polské Bělé (Biala), jež je malopolské město, jež se sloučilo do slezského souměstí Bielsko – Biala. Tož mapu raději s sebou!
Podél Olešky se jde za volavkami, houbami a trampy
Ale k té naší Bělé. Nemá přídomek, a tak ji lze nalézt blízko Libštátu, Jilemnice, Semil, Lomnice nad Popelkou, Košťálova či také, jak hlásá nečekaný nápis na jednom z místních nádraží –
A ještě maličkost, název
A právě putování podél toku může být jedním ze zajímavých turistických zážitků.
„Oba tyto potoky mají v celé délce přes obec krásná zákoutí pro rybolov či myslivost. Vedle spousty divokých kachen se tu za poslední dobu nově objevily volavky. Jejich hnízdiště lze při procházce určitě zahlédnout. Krásné lesy také vybízejí k houbaření,“ uvádí kronikář obce Josef
Mervart a připomíná, že ú Olešky zahlédne turista i tenisové kurty a nově vybudované dětské hřiště v přírodním areálu, kde se pořádají například „oslavy“ čarodějnic, dětský den a další místní slavnosti. Navíc milovníci trampingu si mohou připomenout mládí, pokud se trefí do nedaleké trampské osady Rikatádo. Typické dřevěné stavby zde stojí mnoho generací uprostřed lesa, a samozřejmě u nich nechybí totem.
Nejprve ochutnejte Matouškovy brambůrky a bělskou uzeninu
Obec v roce 2008 oslavila 475. výročí svého založení. První písemná zpráva o Bělé pochází z roku 1533. Historie je vedena v obecní kronice a tyto informace doplňují zápisová kniha hasičů od roku 1893, zápisová kniha sokola od roku
A než se turista vydá za kulturními památkami, měl by si v prodejničce v budově obecního úřadu zakoupit dvě místní speciality – smažené brambůrky, které v místní provozovně podle původních staročeských receptů vyrábí Josef Matoušek, a také bělskou uzeninu z „dílen“ místního agrodružstva ADV
uzená klobáska, cikánské cigáro, hranická klobása, uzená kýta, bělský kořeněný bok, krkonošská uzenka, jitrnice, jelítka a další dobroty. Autor se zaručuje, že ani hodně náročný gurmán nebude litovat.
Návštěvníky vítá zvonění nového zvonu Václava bez zvoníka
„Máme zde postaveny tři pěkné tříjazyčné informační tabule o obci, kostelu a hřbitovu a jednu velkou turistickou mapu Euroregionu Nisa,“ doplňuje Vladimír Svoboda, starosta obce čítající nyní 245 obyvatel.
Kostel Nejsvětější Trojice stojící ve středu obce, byl postaven v novorománském slohu a vysvěcen 8. 6. 1873. Stál tehdy více než 3000 zlatých. Hlavní oltář byl převezen z kostela v Chlumu u Hradce Králové, varhany z kostelíku na statku Dr. J. Palackého. Rokokovému oltáříku dominovalo zobrazení Nejsvětější Trojice. Při příležitosti135. výročí vysvěcení kostela byl, z části díky veřejné sbírce občanů, kteří mezi sebou vybrali 70 000 Kč, pořízen nový zvon Václav o hmotnosti
„Zvoní v pravé poledne a v 18 hodin, funguje automaticky bez zvoníka,“ upozorňuje kronikář.
Významnou pamětihodností je též socha svatého Jana Nepomuckého na podstavci s reliéfy svatého Jana Křtitele a Madony, která stávala původně na mostě u "Krausů". Před rekonstrukcí silnice však byla přemístěna ke kostelu. Socha, pocházející z roku 1765 byla
poprvé restaurována roku 1849, podruhé pak v roce 1998 akademickým sochařem J. Kerelem z Hořic. Stejný sochař restauroval rovněž sochu ztvárňující křest Ježíše Krista, původem z první poloviny 19. století, umístěného vedle bývalé školy naproti kostelu.
Kaplička pod hřbitovem, založeným v roce 1880, byla postavena pod starodávnými lipami u bývalé Císařské silnice, vedoucí z Jičína do Krkonoš. Oba dostupné prameny si odporují, co se týče doby jejího vzniku. Podle první verze se tak stalo ve třetí čtvrtině 19. století, kdy byla údajně zřízena A. Svobodovou, majitelkou tehdy největší hospodářské usedlosti v obci. Dle druhé verze pak původ této barokní čtyřboké výklenkové kaple s pilastry na nárožích spadá do druhé poloviny 18.století.
Jet vlakem do Bělé je trochu dobrodružství
Dopravní spojení do Bělé, je velmi zajímavé. Vedle obyčejného autobusu ze a do Semil, tu procházejí dvě železniční tratě, stopadesátiletá trasa z Vídně přes Pardubice do Liberce, a druhá, o dvacet let mladší, ze Staré Paky do Trutnova.
"Dlouhou dobu tu však vůbec nebylo žádné nádraží ani zastávka, ty fungují teprve od počátku tohoto století. Snad to bylo tím, že zatímco v Libštátu i v nedalekém Ústí stály textilní továrny, sedláci z Bělé si fabriku nepřáli a dodnes tu žádná není. Přitom tu vlastně vznikl
významný železniční uzel. A aby se to nepletlo, horní zastávka má název
A nezapomíná se ani na cyklisty, pěší a lyžaře
Cykloturisty láká zejména trasa z Košťálova (skvělé koupaliště) přes Libštát, Bělou a dal na Novou Ves, Klepandu (proslavená hospoda) a hrad Kumburk. V obci
„U Dubu“ přímo u „hlavní“ silnice.
„Je to krásně rekonstruovaná stará chalupa, takže například stylová vinárna je umístěna v bývalém chlívě. Dobře se tam vaří,“ poznamenává Josef Mervart.
Obcí prochází také delší turistická trasa – od dolení zastávky ČD směrem na kopec Jíva vysoký
Pro zimní období byla ve spolupráci s Jilemnicí a Novou Pakou odzkoušena nová lyžařská trasa pro běžkaře z Kruhu přes Svojek, Bělou, Novou Ves, Syřenov až na Klepandu.
Až se půjde k větrným elektrárnám
Kuriózní turistický cíl se v Bělé chystá mezi kopci Hrobka a Jíva. Necelých
Tak na pěknou cestu do Bělé, jakýmkoli dopravním prostředkem nebo pěšky, zvou Vladimír Svoboda, Josef Mervart a autor Jiří Langer
