Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Reakce na článek Ireny Ottisové

29. 04. 2002
[id:155|autor:|email:|telefon:|mobil:|aktualizace:]

Reakce na článek Ireny Ottisové „Tragédie zdravotnictví kraje stále pokračuje“


Tragédie mysli



V článku „Tragédie zdravotnictví kraje stále pokračuje“, zveřejněném v Deníku Bohemia – Liberecký den dne 25.4.2002, podává paní Irena Ottisová dílčí informace z jednání zastupitelstva Libereckého kraje dne 23.4.2002, které m.j. projednávalo i materiál předložený panem Hromádkou, členem Rady kraje pověřeným řízením resortu zdravotnictví.

V našem případě se jednalo o materiál „Návrh osnovy koncepce zdravotnictví jako východisko pro vypracování koncepce zdravotnictví Libereckého kraje“.


Vzhledem k tomu, že zmíněný článek je zmatený, poskytuje příliš mnoho tzv. „zaručených“ informací a navozuje atmosféru permanentní tragédie v oblasti zdravotnictví Libereckého kraje, je nezbytné uvést tyto informace na pravou míru.


Pro informaci čtenářů je vhodné sdělit, že citovaný materiál byl, před jeho předložením krajským zastupitelům, několikrát projednáván Výborem pro zdravotnictví zastupitelstva Libereckého kraje s tím, že Výbor na svém jednání dne 5.11.2001 projednal „Návrh tezí koncepce zdravotnictví“ (název byl následně změněn po jednáních v orgánech kraje) a doporučil zastupitelstvu Libereckého kraje tento materiál přijmout jako předběžnou informaci k dané problematice. Následně byl projednán v Radě kraje, která svým usnesením č. 481/01/RK jej vzala na vědomí a uložila paní Ing. Königové seznámit s ním zastupitele kraje. Vzhledem k jejímu onemocnění byl materiál z jednání zastupitelstva ztažen.


Po jmenování pana Hromádky do Rady kraje a jeho pověřením řízením resortu zdravotnictví byl opět návrh předložen do Rady kraje, která, usnesením č. 242/02/RK, uložila radnímu seznámit s návrhem zastupitele na jednání dne 23.4.2002.

Na tomto místě je nutné připomenout, že materiál nebyl dílem zmateného úředníka, ale výsledkem jeho projednání v příslušných orgánech kraje.

Je tedy s podivem, že je tento trvale zpochybňován lidmi, kteří měli dostatek času se k němu odborně vyjádřit.


V této souvislosti se patří připomenout osud řady návrhů koncepcí zdravotní politiky státu a realitu při jejich naplňování. Navíc měly centrální orgány dlouhodobě k dispozici celé štáby zkušených expertů, jimiž kraj nedisponuje a zřejmě bude i těžko disponovat.


Odborníci nám dají jistě za pravdu, že při absenci ucelené zdravotní politiky státu, překonané nebo chybějící legislativě (zejména ve vztahu ke kompetencím krajů v oblasti zdravotnictví a jeho organizace) apod. lze těžko odpovědně přistoupit k vypracování tolik zmiňované koncepce zdravotnictví kraje.

Uvědomují si vůbec „kritici“ naší práce složitost práce ve zdravotnictví a skutečnost, že rozpracování byť jen jednoho bodu navrhované osnovy do konkrétní podoby si vyžádá delší čas a práci řady odborníků? V této souvislosti bychom uvítali i případný protinávrh, aby se mohl stát předmětem odborné diskuse.


Citované vyjádření MUDr. Samka pravděpodobně vůbec nesouvisí s materiálem o kterém je řeč, neboť tento neobsahuje žádná čísla kromě čísel stránek a jednotlivých cílů. V této souvislosti můžeme pana doktora ujistit, že jsme materiál Královéhradeckého kraje, v podobě opatření rozvoje sociální a zdravotní politiky, měli od počátku k dispozici a také jsme jej, se svolením MUDr. Hajžmana, využili.


K citaci výroku paní Vlasty Pokorné bychom chtěli uvést jen to, že na práci Výboru pro zdravotnictví zastupitelstva Libereckého kraje se m.j. podílejí i 3 členové ODS a v žádném případě nemáme důvod ke kritice jejich práce.


V závěru se patří již jen zopakovat, že se resort ani odbor zdravotnictví Libereckého kraje neuzavírají před kritikou a vždy uvítají návrhy v podobě konstruktivních řešení.

Pokud bychom měli hovořit o tragédii, pak možná o tragédii mysli a účelových spojení některých aktérů dramatu.

Velice si ceníme všech lékařů, sester a ostatních zaměstnanců pracujících ve zdravotnictví, kteří svým umem a obětavostí jistě tragédii nezpůsobili a ani nezpůsobí.


Jiří Hromádka