Rok 2025 v záchranné stanici Archa patřil k nejnáročnějším v historii

Uplynulý rok byl pro záchrannou stanici Archa v Liberci mimořádně náročný. Stanice během roku 2025 přijala celkem 2068 zvířat, což je třetí nejvyšší počet v její historii. Zároveň pracovníci Archy vyjeli k 574 případům odchytů, čímž padl absolutní rekord.

„Rok 2025 byl extrémní nejen počtem přijatých zvířat, ale i množstvím zásahů v terénu. Prakticky nepřetržitě jsme řešili akutní případy a často jsme pracovali na hraně kapacit,“ shrnuje Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice Archa.

Netopýři, ježci a rorýsi na prvních místech

Stejně jako v předchozích letech tvořili největší skupinu přijatých živočichů netopýři. Stanicí jich prošlo 806, přičemž nejvíce zásahů připadlo na srpnové netopýří invaze do lidských obydlí.

Druhým nejpočetnějším druhem byli ježci, a to celkem 233 jedinců. Více než polovinu z nich tvořila mláďata, často osiřelá nebo pocházející ze zničených úkrytů. Bohužel se mezi nimi ale objevila i mláďata zbytečně odebraná z přírody. „Každoročně se setkáváme s případy, kdy lidé v dobré víře přinesou ježčata, která pomoc vůbec nepotřebují. Tím, že je vezmou z přírody, je připraví o péči matky a o možnost naučit se přirozenému chování. Taková mláďata pak často hůře prospívají, hůře se adaptují po návratu do volné přírody a jejich šance na přežití se zbytečně snižují,“ upozorňuje Ivana Hancvenclová.

Na třetím místě se umístili rorýsi, kterých záchranáři z Archy přijali celkem 111, což je zhruba dvojnásobek běžného počtu. Polovinu tvořila mláďata vypadlá z hnízd, u dospělých ptáků převažovala zranění po nárazech do oken či zlomeniny.

Neobvyklé a náročné záchranné případy

Mezi zajímavé zásahy patřila záchrana lišáka, kterého nalezl muž při venčení psa v lesíku nad Harcovskou přehradou. „Lišák visel na větvi zachycený zadní nohou v pevně utažené smyčce, pravděpodobně zanechané v tamní skládce. Za pomoci nálezce se nám podařilo zvíře vyprostit a po vyšetření na veterinární klinice jsme ho naštěstí mohli vypustit zpět do volné přírody,“ přibližuje případ vedoucí stanice.

Hned dvakrát se pracovníci Archy setkali s jestřáby lesními, kteří uvízli v sítích chránících domácí drůbež. Jeden mohl být bez následků okamžitě vypuštěn, druhý však utrpěl vážná zranění vedoucí k dočasnému oslepnutí. „Než se mu začal vracet zrak, museli jsme ho nějakou dobu krmit pinzetou přímo do zobáku. O to větší radost jsme měli, když se po několika týdnech mohl zcela zdravý vrátit zpět do přírody,“ popisuje Hancvenclová.

Střety s vlaky i zvířata z dalekých cest

Záchranná stanice řešila také několik případů dravců po střetech s vlakem. Nejtragičtější byl střet dospělého orla mořského na Frýdlantsku, který bohužel uhynul ještě během převozu na veterinární kliniku, a to i přes obětavou pomoc pracovníků Správy železnic a hasičů.

„Šťastnější konec měl případ poštolky, která se srazila s vlakem u Žízníkova – po měsíční léčbě byla úspěšně vypuštěna. Mladé káně se dokonce svezlo na nárazníku lokomotivy až do Rychnova u Jablonce nad Nisou, a i to se po krátké rekonvalescenci také vrátilo do volné přírody,“ říká Hancvenclová.

Do Archy se dostala i zvířata z nečekaných vzdáleností. Mládě kuny přijelo ukryté v motoru auta s libereckou rodinou až ze Zlína. Další zajímavostí byla mladá poštolka nalezená na Sychrově se zlomeným křídlem – podle kroužku se podařilo zjistit, že byla okroužkována v Topolčanech na Slovensku.

Rok 2025 opět ukázal, jak důležitou roli záchranná stanice Archa v regionu hraje. „Naše práce by nebyla možná bez spolupráce veřejnosti a děkujeme všem, kterým osud volně žijících zvířat v nouzi není lhostejný,“ říká Ivana Hancvenclová. „Pokud si někdo není jistý, zda zvíře pomoc potřebuje, nejlepším krokem je vždy nejdřív zavolat a poradit se s odborníky.“

Tisková zpráva Zoo Liberec