Semilské krematorium zkrásní díky penězům z kraje

Více než deseti miliony korun přispěl letos ze svého dotačního fondu na obnovu památek Liberecký kraj. Jednou z památek, které se dočkaly podpory, je semilské krematorium. Město Semily obdrželo od kraje 139 tisíc korun, které využije na obnovu oken a vstupních dveří krematoria.

„Podpora obnov památek ze strany Libereckého kraje se netýká jen několik staletí starých objektů, ale také například mimořádných staveb z minulého století. To je právě příklad semilského krematoria,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Slavnostní otevření krematoria, navrženého Josefem Schejbalem, prvního v České republice, které je zařízené na spalování elektřinou, se konalo v roce 1937. Záhy se stalo vyhledávaným cílem výletů a exkurzí. Před budovou byl později vytvořen parčík s jezírkem a fontánou; památník padlým s řeckým ohněm byl odhalen v roce 1960. Od roku 1988 se v krematoriu již nespaluje.

Původní stavba měla půdorys latinského kříže, který zcela setřely pozdější necitlivě provedené přístavby kanceláří, kolumbária a dalších prostor v 60. letech minulého století. Původní rozsah krematoria tvoří převýšená kubická část s atikami s obřadní síní, na kterou navazuje snížená přístavba pro manipulaci s rakvemi a zrcadlově posazená postranní křídla. V nich se nalézají kanceláře, provozní místnosti, místnost pro hlídače, zahradníka, kněze a pitevna.

Centrální část je přístupná po předloženém schodišti a vstup kryje rovná deska. Průčelí člení výrazné lizény, mezi kterými se nachází úzká dlouhá okna. Postranní křídla mají okna stejného tvaru, avšak nižší.

Krematorium je i přes pozdější přestavby významnou stavbou inspirovanou funkcionalismem. Zjevná je inspirace strašnickým krematoriem postaveného v letech 1929 až 1931 Tomášem Amenem dle návrhu Aloise Mezery, stavba v Semilech však zdaleka nedosahuje jeho architektonických kvalit. V rámci zdejší ho regionu se nicméně každopádně jedná o výjimečnou stavbu, jež dokládá pronikání funkcionalismu mimo jeho obvyklá centra do prostředí maloměsta.