Seminář k vyhodnocení povodní v srpnu 2010 zahájil včera v sídle kraje hejtman

Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler zahájil včera v sídle kraje seminář k vyhodnocení povodní v Libereckém kraji, které postihly naše území v srpnu 2010. Seminář pořádalo Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Ministerstvo životního prostředí pořádá seminář tohoto typu vždy v kraji, který povodně postihly. Velmi mě mrzí, že se mezi ně zapisuje už i náš kraj. Na dobu začátku loňského srpna vzpomínám s velkou hořkostí a žalem, ale také jsem vděčný všem, kteří se zasadili o záchranu lidských životů a majetku. Doufám proto, že seminář zúčastněným přinese poznatky, díky kterým se pomohou lépe připravit na řešení případné další povodňové situace,“ řekl hejtman ve své úvodní řeči.

Povodeň v srpnu 2010, která postihla významně území Libereckého a částečně Ústeckého kraje, se svým rozsahem, extremitou a důsledky řadí mezi významné povodně posledních let, které byly vyhodnocovány v rámci komplexních projektů s dotací ze státního rozpočtu. Ministerstvo životního prostředí pověřilo koordinací tohoto projektu Český hydrometeorologický ústav. Kromě něho se na zpracování projektu dále podílely Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., Česká geologická služba a Vodní díla - TBD a.s. Jako podklad byly využity i povodňové zprávy z obou zasažených krajů a zprávy státních podniků Povodí Labe s.p. a Povodí Ohře s.p.

Výsledky projektu byly pozvaným starostům postižených obcí prezentovány na semináři, který se včera konal na Krajském úřadě v Liberci. Za Ministerstvo životního prostředí vystoupil Josef Reidinger, vedoucí oddělení ochrany před povodněmi, aby zdůraznil význam projektu a konání semináře, současně upozornil na možnosti finanční podpory v oblasti povodňové ochrany (digitální povodňové plány, lokální hlásné a varovné systémy, mapování povodňových rizik, přírodě blízká protipovodňová opatření) z Operačního programu Životní prostředí. Následně řešitelé postupně představili všechny dílčí úlohy projektu, tj. vyhodnocení meteorologických příčin, hydrologické hodnocení průběhu povodní, předpovědní povodňovou službu, hodnocení povodňové služby a složek IZS, vliv vodních děl na průběh povodní a jejich poškození, hodnocení sesuvů a svahových nestabilit a ekonomické a sociální dopady povodní. V rámci programu semináře také odezněly poznatky z činnosti krajského krizového štábu v Liberci, zkušenosti představitele postižené obce, starosty města Hrádek nad Nisou, a v diskuzi pak i poznatky a problémy starostů dalších postižených obcí.

Výsledky projektu ukazují, že povodně byly způsobeny déletrvajícími intenzivními srážkami, které byly v některých oblastech ještě v kritickém dni 7. srpna 2010 doplněny přívalovými srážkami. Jelikož největší srážky vypadly na velmi sklonitá a poměrně malá povodí severní části Jizerských hor a jejich předhůří, byl nástup povodní zejména na Smědé, Jeřici a jejich přítocích velmi rychlý. Hladiny toků vystoupily o několik metrů a vyhodnocené kulminační průtoky značně překročily průměrnou pravděpodobnost výskytu jednou za 100 let. Důsledky povodní byly katastrofální. Negativní účinky měly nejen záplavy, ale vzhledem ke spádu toků i dynamická síla proudící vody. Povodní bylo postiženo celkem 120 obcí a souhrnné škody v obou krajích byly v projektu vyčísleny na více než 10 mld. Kč, z toho 1 mld. Kč v územním obvodu obce Frýdlant, 790 mil. Kč v Chrastavě a 520 mil. Kč v Hrádku nad Nisou. V přímém důsledku povodní bylo evidováno 5 úmrtí, více než 500 lidí bylo zachraňováno z bezprostředního nebezpečí složkami IZS. Povodní bylo poškozeno 265 km vodních toků a 50 malých vodních nádrží (rybníků), přes 400 km komunikací a železnic, přes 900 mostů a lávek, z nichž řada byla stržena. Na území obou krajů bylo identifikováno 15 sesuvů způsobených nasycením vodou a její erozivní činností.

V Libereckém kraji a na části Ústeckého kraje byl vyhlášen stav nebezpečí podle krizového zákona. Činnost povodňových a krizových orgánů a složek IZS byla ve zprávě hodnocena jako účelná a poskytla nezbytnou pomoc a záchranu osob a směřovala k omezení následných škod. Nedostatky se projevily ve zpracování povodňových plánů a hlásné povodňové službě na úrovni obcí. Výstražné informace ČHMÚ na extrémní srážky a povodně byly zpočátku směrovány na jiné oblasti republiky a po územním zpřesnění dorazily do postižených obcí již v době probíhající povodně. Vyhodnocení vydaných předpovědí potvrdilo klíčové omezení povodňových předpovědí spolehlivostí kvantitativní předpovědi srážek a jejich územní lokalizace. Projekt formuloval řadu doporučení a návrhů na opatření v jednotlivých oblastech povodňové služby. Největší pozornost odpovědných orgánů v postižených oblastech je však věnována opatřením na odstranění povodňových škod a obnovu území.

Úplné texty jednotlivých dílčích zpráv a jejich příloh k projektu Vyhodnocení povodní v srpnu 2010 jsou zveřejněny na webových stránkách ČHMÚ, adresa http://voda.chmi.cz/pov10s/index.html.