Setkání s Radou LK přilákalo na sto šedesát starostů

Setkání zástupců samospráv s nově jmenovanou Radou Libereckého kraje přilákalo včera do sídla Libereckého kraje na sto šedesát starostů měst a obcí Libereckého kraje. Tématem setkání bylo nejen představení členů nové Rady Libereckého kraje, ale také představení jejich vize vedení resortů, které jim byly svěřeny.

„První setkání se starosty sloužilo hlavně k zavedení nového způsobu komunikace se samosprávami měst a obcí. Vzhledem k tomu, že v Radě Libereckého kraje zasedlo také několik starostů a starostek, věřím, že budeme s místními samosprávami komunikovat co nejlépe,“ řekl hejtman Martin Půta (SLK) s tím, že nejvíce dotazů, které starosty zajímaly, směřovalo k rozpočtu Libereckého kraje, k Programu obnovy venkova či grantovým fondům.

Novému způsobu průběhu setkání dopomohlo také zvláštní uspořádání stolů v sále, kde bylo vytvořeno devět samostatných stanovišť. Na ta se po ukončení oficiální části přesunuli členové Rady LK, aby byli starostům blíže a mohli odpovídat na jejich konkrétní dotazy.

Jako první se starostům představil radní pro sociální věci Petr Tulpa (SLK), který informoval o nutnosti společného financování sociálních služeb v kraji: „Budeme se muset domluvit, jaké služby bude financovat kraj a jaké obce, protože obyvatel každého města je i obyvatel Libereckého kraje“. Dále upozornil na nutnost nastavení systému pro rozdělování finančních prostředků na sociální služby, protože od 2014 bude stát veškeré prostředky na sociální služby poskytovat kraji, který je dále rozdělí zařízením poskytujícím sociální péči. Upozornil také na to, že bude nutné vymyslet systém, jak v Libereckém kraji provozovat kamenný hospic.

Ivana Hujerová (ZpLK), radní pro hospodářský a regionální rozvoj, evropské projekty a rozvoj venkova, informovala, že jí svěřený resort má dva hlavní úkoly - oblast evropských projektů, a to aby peníze, které do Libereckého kraje prostřednictvím projektů přišly, zde také zůstaly. „V příštím roce nás čeká příprava nového programu rozvoje Libereckého kraje. Při jeho tvorbě budeme potřebovat pomoc jednotlivých samospráv, a to tak, aby v návaznosti na jejich strategické dokumenty předložili projekty, které budou relevantní,“ řekla radní Hujerová s tím, že osobně by se chtěla podrobněji věnovat problematice Národní sítě zdravých měst, Místní agendě 21 a podpoře regionálních výrobců a výrobků.

Resort cestovního ruchu, památkové péče a kultury, který byl svěřen Haně Maierové (SLK), má podle jejích slov před sebou také několik důležitých úkolů. V oblasti kultury jsou věci patřící kraji, to znamená správa krajských zařízení a realizace investičních záměrů. Jedním z nich je také přemístění Oblastní galerie do budovy bývalých lázní v Liberci v součinnosti s městem Liberec: „To je jeden z hlavních úkolů, které musíme dokončit, stejně tak jako péči o krajská zařízení. Stejně tak bychom Vám chtěli pomoci při vedení a správě malých městských muzeí.“ Dále zmínila důležitost péče o památky v součinnosti se samosprávami. Prioritou bude také nastavení větší spolupráce s městy, které mají na svém území památkovou zónu.

Statutární náměstkyně hejtmana Zuzana Kocumová (ZpLK), které byl svěřen resort zdravotnictví, tělovýchovy a sportu, sdělila, že v kraji chybí koncepce zdravotnictví, která by zajistila objektivní zdravotnickou péči. Věří proto, že se podaří nastavit takovou koncepci, která by vycházela z potřeb všech nemocnic, nejenom krajských a zajistila rovnoměrnou zdravotnickou péči po celém kraji: „Budu velmi ráda, když se do této koncepce zapojí také samosprávy měst a obcí. Pokud nebude krajský úřad komunikovat se samosprávami, které se podílí na chodu městských nemocnic, bude se opět jednat pouze o malou výseč zdravotnictví a společného cíle se nepodaří dosáhnout.“

 V oblasti tělovýchovy a sportu budou nastavena transparentní pravidla pro rozdělování grantů, tak aby se finanční prostředky dostaly i k malým sportovním oddílům, které bojují o přežití.

Josef Jadrný (ZpLK), náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství, informoval, že jeho resort se zaměří v prvé řadě na staré ekologické zátěže Libereckého kraje, jako jsou odpady na Frýdlantsku či uranová těžba v Podještědí.

Resort ekonomiky, investic, správy majetku a informatiky, svěřený náměstkovi hejtmana Marku Pieterovi (SLK), má první složitý úkol již téměř za sebou, a to sestavení rozpočtu Libereckého kraje pro rok 2013. „V návrhu rozpočtu, který je připraven ke schválení zastupitelstvu kraje, zatím nejsou uvedeny grantové fondy. Je to z toho důvodu, že do března příštího roku chceme specifikovat, jak by měla vypadat grantová politika Libereckého kraje, a to tak abychom samosprávám zjednodušili práci,“ řekl náměstek Pieter s tím, že Rada LK rozhodně nechystá vypsání programu G 99. V rozpočtu je připravena rezerva ve výši 170 mil. Kč., která bude použita, po zpracování grantových schémat, na dotační tituly. Náměstek hejtmana dále nabídl starostům možnost účasti měst a obcí na komoditní burze, kde bude Liberecký kraj soutěžit dodávku elektřiny a plynu. Starostům také přislíbil lepší komunikaci ohledně nakládání s nemovitostmi patřícími Libereckému kraji, ale stojících na území obcí.

Alena Losová (ZpLK), radní pro školství, mládež a zaměstnanost, zdůraznila, že nejdůležitější pro ni bude komunikace napříč školskými zařízeními: „První, co bych chtěla ve své funkci udělat, je seznámit se se všemi organizacemi spadajícími pod resort školství. Chci hovořit jak se zaměstnavateli, tak se zaměstnanci. Dále půjde hlavně o stabilizaci školství, abychom nemuseli slučovat školy, dělat nepopulární opatření, ale vím, že reformě financování regionálního školství, které v novém roce chystá ministerstvo školství, se budeme muset postavit čelem,“ řekla radní s tím, že jakoukoli reformu, která by poškozovala funkčnost škol a samotné vzdělávání v České republice, musíme odmítnout.

Jako poslední se představil Vladimír Mastník (SLK), který je zodpovědný za největší resort Libereckého kraje – resort dopravy. „Resort dopravy čeká ještě hodně úkolů, nejdůležitější bude opravit mosty a silnice poničené při povodních v srpnu 2010. Nejhorší situace je asi na Chrastavsku a Frýdlantsku. Kraj proto bude investovat v letošním roce do těchto oblastí 200 milionů korun,“ řekl radní. Dále se věnoval problematice jízdních řádů a silnici R35, kdy zdůraznil důležitost komunikace s jednotlivými městy a obcemi, jež výstavba této silnice zasáhne.

Po představení členů Rady LK následovala plošná diskuse. Starostové pokládali radním dotazy týkající se bezpečnosti v obcích, zdravotnictví, územního plánu, strategických dokumentů apod. Například starosta Frýdlantu Dan Ramzer požádal radní Alenu Losovou o revizi materiálu, který se týká změn ve středním školství na Frýdlantsku a také požádal radního Petra Tulpu o zachování pracovní skupiny K9.