Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Textil, sklo, železnice i lyže. Za svůj rozkvět vděčí Krkonoše Harrachům

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 14. 03. 2023 12:43

Sdílet článek

Jeden z nejvýznamnějších šlechtických rodů v české historii. To jsou Harrachové – rakouský šlechtický rod českého původu. Národní památkový ústav přišel letos s 13. ročníkem  projektu Po stopách šlechtických rodů s podtitulem Harrachové – vznešenost zavazuje. Jeho cílem je představit tento rod a jeho zásluhy, mimo jiné i  o rozvoj oblasti Krkonoš.

Letošek je rokem význačných harrachovských jubileí: před 400 lety nastoupil Arnošt Vojtěch z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň uběhlo 400 let od sňatku Isabely Kateřiny s vévodou Albrechtem z Valdštejna. V letošním roce se také připomíná 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic, který dříve sloužilo jako letní sídlo šlechtického rodu.

Historie rodu Harrachů sahá až do 14. století. Jeho hlavní postavou se stal Albrecht z Valdštejna. Vévoda byl ženatý dvakrát. Jeho první chotí byla bohatá moravská šlechtična Lukrécie Nekšovna, a právě díky tomuto sňatku získal vévoda svůj majetek, který byl vstupním kapitálem pro jeho válečné podnikání. Po pěti letech manželství Lukrécie zemřela a do nejvyšších pater šlechty se vévoda dostal sňatkem s Isabelou Kateřinou z Harrachu.

Jednotliví členové šlechtického rodu svými znalostmi a schopnostmi přispívali k rozvoji Krkonoš. Ferdinand Bonaventura (1636–1742) zakoupil panství Jilemnice a spojením s Brannou vytvořil silné a významné panství. Alois Tomáš Raimund (1669–1742) stál u zrodu harrachovské sklárny. Bedřich August Gervasius Protasius (1696–1749) založil plátenickou manufakturu a bělidlo v Jilemnici a započal tak rozmach textilního průmyslu. Jeho syn Arnošt Quido (1723–1783) se naopak soustředil na lesnictví a sklářství. Odkoupil také sklárnu v Harrachově. František Arnošt (1799–1884) nechal vystavět rodovou hrobku v Horní Branné či zámek Hrádek u Nechanic.

„Na dosavadním využívání železnice, sklárny, ale i počinů v oblasti ochrany přírody a turistiky v Krkonoších je dobře patrné, jak mimořádní vizionáři a osvícenci Harrachové byli a jak výraznou stopu u nás zanechali,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Jan Nepomuk hrabě Harrach působil v mnoha odvětvích. Zejména podporoval české zájmy, a především se soustředil na tlumení nenávisti mezi Čechy a Němci a nabádal je ke spolupráci. Budoval turistické cesty, nechal postavit řadu horských bud a také založil Klub českých turistů v Jilemnici. Na jeho příkaz byly do Horní Branné dovezeny z Osla dva páry lyží, aby lesníkům usnadnily pohyb zasněženou krajinou. Po jejich vzoru byly vyrobeny historicky první domácí lyže. O tři roky později v Jilemnici vznikl Český krkonošský spolek lyžařů a začala se psát historie lyžování v Krkonoších.

Slavný šlechtický rod stál také u založení nejstarší a dodnes nepřetržitě fungující sklárnou v Evropě Novosad & Syn. Jilemnický zámek ze 16. století vděčí za svou podobu též hraběti Nepomukovi. I přes nákladné přestavby mu ponechal střídmý renesanční zámek.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky