V českodubském muzeu začala ojedinělá výstava architekta Josefa Hyzlera
- 08. 04. 2009 00:00
[id:7839|autor:Mgr. Langer Jiří|email:jiri.langer@kraj-lbc.info|telefon:485 226 302|mobil:|aktualizace:]
Sezónní výstava obrazů architekta Josefa Hyzlera nazvanou Člověk, krajina a jeho sídla, kterou zahájili v sobotu v Podještědském muzeu v Českém Dubu hejtman LK Stanislav Eichler, ředitel muzea Tomáš Edel a kurátorka výstavy Helga Turková, bude podle účastníků vernisáže patřit ke kulturním činům roku celého Podještědí.
„Josef Hyzler již jako student po vzoru starých mistrů poznal, že k úspěšné architektonické tvorbě je nutné ovládat kresbu a návaznou malbu. Základy obojího získal v ústavu kreslení a malby založeného při Č VUT prof. O. Blažíčkem při škole architektury v Praze. Osobního vážného zaujetí pro malbu využil autor i mimoprofesně ve vzácných chvílích osobního volna, kdy se snažil výtvarně pojmout obdivovanou lidovou architekturu v krajině, i krajinu samotnou, zvláště tam, kde byly její přírodní kvality ohroženy bezohlednými zásahy soudobé technické civilizace,“ uvedl Tomáš Edel a připomněl, že Josef Hyzler přesně v den vernisáže oslavil 85. narozeniny.
Své oblíbené motivy, ke kterým se po léta „Karel IV.“ mezi památkovými architekty vracel, nacházel v Čechách, v menší míře i v půvabu vesniček v Podještědí. Mimořádné zaujetí cítil ke krajině Vysočiny mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí. Obdiv choval ke Slovenskému Spišsku, proslulém svoji dochovanou gotickou architekturou a rozsáhlými celky málo narušené lidové dřevěné architektury, citlivě rozmístěné v panensky čisté přírodě v okolí Ždiaru pod Tatrami. Ale i spišská města, městečka i vesnice byly tehdy ještě dosti bohaté na pomalu mizející historickou zástavbu, zajímavě svéráznou ve srovnání s příklady zástavby našich českých a moravských měst a vesnic.
Vystavené práce, mezi nimž je například i obrázek nazvaný Jaro v Cetenově u Hlavice z roku 1976, představují jen omezený výběr zájmové mimoprofesní činnosti ing. arch. Josefa Hyzlera (*5. 4. 1923 v Mukařově u Mnichova Hradiště)/, který své odborné vzdělání získal na Fakultě architektury a pozemního stavitelství při ČVUT v Praze. Svoji budoucí činnost zasvětil službě na záchranu ohrožených uměleckohistorických stavebních hodnot. I přes občasné těžkosti mohl se této své oblíbené činnosti celý další život věnovat. Již jako pokročilý student byl vyzván prof. O. Stefanem ke spolupráci při výkonných, záchranných pracích ve vzácném raně gotickém areálu kláštera sv. Anežky na Františku, (tehdy ještě blahoslavené), které za další čtrnáctileté činnosti později i samostatně vedl. Následným celoživotním zaměstnavatelem se stal Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze, kde projektoval a vedl obnovu řady dalších významných českých kulturních památek - zámek, renesanční mlýn a hradby v Tachově, renesanční radnici ve Stříbře, kostel sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech, další kostely v Jáchymově, Žluticích, v Praze obnovu zrušeného kostela sv. Vavřince Pod Petřínem a četné další. Široký záběr také věnoval i stabilizaci hradních zřícenin hradu Kašperka, Velhartic, Točníku, Žebráku, Landštejna aj.
Výstava potrvá v Podještědském muzeu do 30. 9. 2009, otevřeno je středa až neděle od 9 do