Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

Hlavní pokladna v 10. patře je od čtvrtka 4. 7. do pondělí 15. 7. včetně UZAVŘENA.  Správní poplatky v hotovosti bude výjimečně možné složit v kanceláři č. 1017 nebo 1018. Platby je možné posílat i elektronicky na bankovní účet Libereckého kraje. Pokladna bude pro klienty znovu k dispozici od úterý 16. 7. 2024. Od července se také změní přestávka v rámci pokladních hodin (nově 11:00–12:00), otevírací doba od 1. 7.: pondělí:   8:00–11:00 | 12:00–17:00 úterý: 8:00–11:00 | 12:00–14:00 středa: 8:00–11:00 | 12:00–17:00 čtvrtek: 8:00–11:00 | 12:00–14:00 pátek: 8:00–11:00 | 12:00–14:00

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

2014

 

Jaroslav Bejvl – za celoživotní přínos v oblasti sklářství a medailérství

Český výtvarník a medailér se narodil 13. dubna 1941 v Janovicích nad Úhlavou. V roce 1960 absolvoval obor tvarování uměleckých produktů na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a dva roky poté nastoupil do tehdejšího národního podniku Lustry v Kamenickém Šenově. Jeho syn je Jaroslav Bejvl mladší. Ve světě se proslavil zejména svými návrhy svítidel. Mezi jeho prestižní zakázky patří práce pro operu v Teheránu, královskou rezidenci v Rijádu, Kreml v Moskvě, Velkou mešitu v Abu Zábí, hotel Ritz Carlton v Singapuru a v Hongkongu. Ačkoli byl jeho hlavním povoláním design svítidel, prosadil se také jako úspěšný medailér, jehož kariéru nastartovala soutěž na návrh pamětní medaile k výročí Jana Nerudy v roce 1981. Během 30 let medailérské tvorby vytvořil 360 sádrových návrhů a 3 portrétní pamětní desky. 21 stříbrných pamětních mincí bylo oceněno Českou národní bankou. Pravidelně navrhoval medaile pro Českou mincovnu a. s. Mezi nejvýznamnější tvorbu patří medaile Tomáše G. Masaryka, medaile věnovaná Eduardu Benešovi nebo bronzová replika Zlaté buly českého krále Přemysla Otakara I. Je autorem již neplatného českého dvacetihaléře. Zemřel 28. června 2016.

Martin Chaloupka – za celoživotní přínos v oblasti zachování lidových tradic v regionu

Martin Chaloupka se narodil 17. května 1947 ve Fryštátu (dnešní Karviné). Studoval stavební školu v Kadani. Později přesídlil do Liberce a v divadle F. X. Šaldy nastoupil jako zvukař a osvětlovač. Na začátku 80. let začal pracovat v redakci tehdejší Československé televize. V první polovině 80. let koupil chalupu v Kryštofově Údolí, kterou začal přestavovat.  Postupně z vesnice nedaleko Liberce spoluvytvořil fenomén. Turisté jezdí obdivovat jeho orloj z bývalé trafostanice, který je v České republice teprve třetí, známý je také betlém, který výtvarně navrhl malíř Josef Jíra. Dalším unikátem je například socha čůrajícího pejska. Chaloupka také v obci zrekonstruoval márnici a otevřel muzeum betlémů, vánočních artefaktů, starých hraček a historie obce. Zemřel 17. července 2015.

Vlasta Landová – za celoživotní přínos v oblasti rozvoje sportu a práce s mládeží

Vlasta Landová přišla v roce 1957 ve svých 20 letech do Chotyně učit na základní školu a působila na ní až do roku 1998. Mezi lety 1978 a 1995 byla na této škole ředitelkou. Byla také spoluautorkou učebnice matematiky pro 1., 2. a 3. třídu pro nakladatelství Alter z roku 1997. Hned po příchodu do obce také začal pracovat v tělocvičné jednotě Slavoj v Chotyni. Byla vždy u všeho, co se týkalo cvičení dětí a žen a dalších sportovních aktivit. V roce 1968 byl obnoven Sokol a Vlasta Landová patřila k hlavním iniciátorům přechodu Slavoje Chotyně na Sokol Chotyně – tělocvičná jednota Sokol původně byla v Chotyni až do roku 1948. Pracovala v předsednictvu ZRTV Libereckého okresu, podílela se na přípravě všech spartakiád, pomáhala s nácviky skladeb a také na všech spartakiádách cvičila. Společně s Jarinou Žitnou a Josefem Máchou byla hlavní hybnou silou při obnovení Župy Ještědské v roce 1990. Od 1. ledna 1999 byla její starostkou. Zemřela v lednu 2018.

MUDr. Richard Lukáš Ph.D. - za významný přínos v oblasti medicíny

Ředitel Krajské nemocnice v Liberci MUDr. Richard Lukáš, PhD. se narodil 27. dubna 1953 v Praze a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V Krajské nemocnici Liberec pracuje od roku 1978, kam nastoupil nejprve na chirurgii. Spolu s přednostou libereckého Neurocentra Petrem Suchomelem byl spoluzakladatelem spinální chirurgie v Liberci a zasloužil se o vznik Spinální jednotky, kterou také od roku 2003 vedl. Od roku 2007 byl přednostou Traumatologicko-ortopedického centra se Spinální jednotkou. Později působil i jako lékařský ředitel. V čele největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji stojí Lukáš od ledna 2018, kdy vystřídal Luďka Nečesaného, který rezignoval.

Otfried Preussler – in memoriam – za celoživotní přínos v oblasti literatury a kultury

Německý spisovatel Otfried Preussler se narodil roku 1923 v Liberci. Ovlivnil nejen jeho otec, ale i babička Dora, která mu vyprávěla pohádky a příběhy. V roce 1942 odmaturoval a byl povolán do německého Werhmachtu na východní frontu. Od dva roky později padl jako důstojník do sovětského zajetí. Po návratu se usadil v Rosenheimu v Horním Bavorsku. Zde našel své mezitím odsunuté rodiče a i svojí budoucí nevěstu Annalies Kind, rovněž pocházející z Liberce. Z jejich společného manželství vzešly tři dcery. Stal se učitelem na prvním stupni základní školy. Kromě toho působil v místních novinách. Spolupracoval i s rozhlasem na pořadech pro děti. Prvním úspěchem jeho literární tvorby se stala knížka Vodník v roce 1956. Následovala Malá čarodějnice, zfilmovaná v roce 1984 v československo-zapadoněmecké koprodukci jako seriál. Mimo jiné se podílel i na překladu a televizním zpracovaní Ladova Kocoura Mikeše. Velký úspěch mu přinesl Krabat (1971), kniha, která čerpá z lužickosrbské legendy. Celkově vyšlo přes 15 milionů výtisků jeho knih v němčině a 55 milionů výtisků v jiných jazycích. Otfried Preussler zemřel roku 2013 v Prien am Chiemsee.

Vladimír Svoboda – za celoživotní přínos v oblasti rozvoje obce a regionu

Šedesát let svého života věnoval obci Bělá, která leží na samém jihu Libereckého kraje.  Již v roce 1954 se stal členem kulturní komise obce, v roce 1957 pak účetním a od roku 1964 aktivně pracoval jako tajemník obce. V roce 1992 byl zvolen starostou. Za svou práci pro obec nikdy nepobíral klasický plat. V obci se mimo jiné. podařilo počátkem 70. let vybudovat vlastní vodovod, v 80. letech zrekonstruovat celý obecní úřad včetně požární zbrojnice, dále vybudovat nový kvalitní zdroj vody či zavést kabelovou televizi, přestavět starou školu na sedm bytových jednotek, zrekonstruovat celý sportovní areál včetně nového dětského hřiště, většina obecních cest je vyasfaltovaných. Obec je členem Mikroregionu Pojizeří, Euroregionu Nisa a místní akční skupiny Brána do Českého ráje. Svoboda byl též nositelem nejvyššího vyznamenání mezi dobrovolnými hasiči – Řádu sv. Floriána. Zesnul v roce 2017.

Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky