Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Cesta za duhou v pražském Fóru Karlín

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 21. 11. 2019 00:00

Sdílet článek

V pátek 19. listopadu jsme se, spolu s místopředsedkyní Rosky Česká Lípa paní Zofií Doškářovou, zúčastnili vernisáže 17. ročníku výstavy děl autorů s roztroušenou sklerózou Cesta za duhou 2019. Je to již v pořadí druhá výstava, na které jsem měl příležitost presentovat aktivity českolipské Rosky veřejnosti. Na předchozím 16. ročníku jsem vystavoval článek „Víkendový pobyt v Království“, který se týkal 2 denního pobytu několika členů naší organizace na kursu hipoterapie na ranči v Království u Šluknova.

Pro letošní 17. ročník výstavy bylo vypsáno téma „Písmeno a vše co s ním souvisí“. Po dohodě s paní Zofií jsem nakonec přihlásil do soutěže článek „Roska na návštěvě u přátel v Polsku“. K naší radosti byl článek organizátory vybrán k presentaci na výstavě, načež jsme obdrželi pozvání na zmíněnou vernisáž.

V článku, doprovázeném řadou fotografií, popisuji příběh jednoho dne (a musím říci příjemně stráveného), kdy jsme se setkali s členy spřátelené organizace „Towarzystwa chorych na stwardnienie rozsiane v Jeleniej Górze“, která je regionální obdobou naší organizace.

Přestože je článek poměrně obsáhlý domnívám se, že splnil zadání spojením písmen do slov, následně do vět, což umožnilo účelová spojení až do popisu vlastního příběhu. Zájemcům z řad veřejnosti jsem se snažil přiblížit nejen průběh ale i atmosféru našeho pobytu.

Výstavu pořádala společnost Revenium, z.s. za podpory CEROS, o.p.s., nadačního fondu IMPULS, Unie Roska, Fora Karlín, vydavatelství Economia a spol. MERCK (přední farmaceutická firma).

Místem konání byl objekt Plaza Forum Karlín v Praze a trvala do 30. listopadu. Díla jednotlivých autorů byla vystavena na panelech, jsou dále obsažena v plném rozsahu ve vydaném katalogu a byla též presentována na velkoplošné obrazovce při vernisáži.

Samotnou vernisáž výstavy moderovala paní Hana Potměšilová, předsedkyně představenstva spolku Revenium, která nás přivítala a stručně seznámila s cílem a zadáním výstavy. Poděkovala zároveň jak realizátorům výstavy, tak i tvůrcům jednotlivých děl, díky kterým se tato mohla uskutečnit. Následně promluvila kurátorka výstavy paní Tereza Nagyová, která přiblížila zákulisí příprav a poděkovala všem, kteří byli tzv. u toho. Výstavy se zúčastnilo celkem 21 tvůrců děl.

Profesorka MUDr. Eva Kubala Havrdová, místopředsedkyně neuroimunologické sekce neurologické společnosti ČLS JEP, ocenila aktivity zúčastněných a vyzdvihla význam komunikace mezi lidmi pro jejich duševní pohodu.

Dále úvodem vernisáže vystoupili paní Ing. Kateřina Bémová, předsedkyně správní rady nadačníno fondu IMPULS, Doc. PhDr. Kamila Řasová, PhD., ředitelka společnosti CEROS (Centrum komplexní neurorehabilitační péče o nemocné s RS), Ing. Jiřina Landová z Unie Roska a Mgr. René Bastl, MBA, managing director MERCK Česká republika (přední farmaceutická firma).

Pořídili jsme také společnou fotografii s autory vystavovaných děl.

Následoval společný přípitek a moderátorka večera pozvala přítomné k malému občerstvení.  Po té jsme přešli k volné zábavě s tím, že účastníci mezi sebou hovořili na různá témata a zvláště ti, kteří se znají z dřívějších ročníků nebo z profesního či lékařského kontaktu. Spoustu známých zde nalezla také naše paní Zofia.

Byl to pro nás všechny jistě příjemně strávený a inspirativní večer. Obohaceni o poznání schopností a píle některých z nás jsme se postupně ubrali k domovu.

A na závěr bychom Vám všem chtěli vzkázat, že život se musí žít, pokud možno, naplno i když není vždy jen procházkou růžovým sadem. A vo tom to je; říkáme spolu s panem Pitkinem.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky