Orel východní, urial bucharský nebo koza šrouborohá – v liberecké zoo přišla na svět mláďata ohrožených druhů

Další odchovy druhů, jejichž počty ve volné přírodě rapidně ubývají nebo se již v minulosti dokonce ocitly na prahu vyhubení, si může připsat liberecká zoologická zahrada. Po třech letech se tam opět rozmnožili jedni z největších orlů světa – orli východní a jen v průběhu posledního týdne se narodila mláďata u urialů bucharských či koz šrouborohých. Všechna jmenovaná zvířata spadají do mezinárodně koordinovaných chovů EEP (Evropský záchovný program) a pro posílení populace chované v lidské péči budou cenným přínosem. Nejnovější nadílkou mláďat liberecká zahrada opět dokazuje, že se jí daří naplňovat jeden z hlavních cílů moderních zoo, a to záchranu ohrožených druhů.

Orel východní (Haliaeetus pelagicus)

Zoo Liberec chová orly východní již od roku 1988 a mezi lety 2002–2018 ho i úspěšně pravidelně rozmnožovala. V posledních letech se ale jeho odchovy všeobecně v evropských zoologických zahradách příliš nedaří. „Chovné páry tohoto druhu, který se kdysi v zoo množil celkem běžně, v posledních letech zestárly a nová mláďata přichází na svět poměrně zřídka. V letošním roce jsme pouze jednou ze šesti zoo v Evropě, kde se ptáče vylíhlo,“ vysvětluje zoolog a kurátor chovu ptáků Jan Hanel.  Mládě se vylíhlo 15. května po pěti týdnech inkubace ve speciální líhni a ve věku šesti dní bylo podloženo zpět po své rodiče. „Ti o něj z počátku nejevili moc velký zájem, ale v momentě, když už jsme se rozhodli malého orla raději odebrat a odchovat uměle, začali se vzorně starat a krmit. Mládě v jejich péči od té doby prosperuje, a tak je šance na úspěšný odchov veliká,“ dodává Hanel. Chov orlů východních je mezinárodně koordinován, a tak bude dospívající dravec ještě v průběhu tohoto roku poskytnut za účelem vytvoření chovného páru jiné zoologické zahradě.

Urial bucharský (Ovis orientalis bocharensis)

Urial bucharský patří mezi jedny z nejohroženějších velkých savců na naší planetě. Ve volné přírodě, kde obývá horské oblasti Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, se jeho populace odhaduje na posledních tisíc jedinců. Situace v chovech v zoologických zahradách ale není o moc příznivější. „Zoo Liberec je jednou z pouhých pěti zahrad na světě, které tento druh chovají. Dle aktuálních údajů máme v chovech dohromady celkem 39 jedinců, z toho 7 žije u nás. Urialové neboli ovce kruhorohé tak právem patří mezi ta nejcennější a nejvzácnější zvířata, která může návštěvník v Liberci spatřit,“ říká hlavní zoolog Luboš Melichar. Každý přírůstek je tedy pro záchranu druhu obrovským přínosem. Ten poslední přišel v Liberci na svět ve čtvrtek 22. května a jedná se již o druhé letošní a celkově sedmnácté mládě, které se tam od počátku chovu v roce 2011 narodilo. „Přestože je matkou mláděte mladá nezkušená samice, péči o potomka zatím zvládá naprosto perfektně,“ dodává Melichar. 

Koza šrouborohá (Capra falconeri heptneri)

V pondělí 26. května přivítali chovatelé z úseku kopytníků na světě mládě kozy šrouborohé a první rychlá zdravotní prohlídka potvrdila, že se jedná se o samičku. Zoo Liberec chová tento druh již od roku 1976 a úspěšné odchovy se daří pravidelně. Za téměř padesát let prošlo zahradou celkem 199 jedinců tohoto sudokopytníka.

Koza šrouborohá neboli markhur obývá horské oblasti Afganistánu a Kašmíru, a přestože je považována za národní symbol Pákistánu, kvůli neřízenému lovu se zde v 90. letech minulého století dostala až na pokraj vyhynutí.

Své druhové jméno získala díky šroubovitým rohům, které u samců dosahují až 160 cm, zatímco u samic většinou nepřesáhnou 25 centimetrů. Dalším z rozdílů mezi pohlavími je i hmotnost. Samci váží přibližně 100 kg, samice až o dvě třetiny méně.

Všechna mláďata kopytníků obývají od prvních dní výběh společně s celou skupinou, a tak jsou pro návštěvníky při troše štěstí snadno pozorovatelná.

Mezi další přírůstky, kterými se liberecká zahrada může aktuálně pochlubit, jsou i dvě mláďata tropické veverky Prévostovy, šest malých tropických ještěrů ploskorepů Henkelových nebo čtyři felsumy pruhované. Metamorfózou momentálně prochází také několik pulců pralesničky drobné.

„Naše zoologická zahrada se může pyšnit četnými chovatelskými úspěchy. Věřím, že je postupná rekonstrukce pavilonů a zlepšování podmínek pro chov ohrožených druhů zvířat ještě posílí. Blahopřeji lidem v zahradě k novým přírůstkům,“ dodává Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.

TZ: Zoo Liberec