Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

V Liberci letos poprvé bude Noc literatury, čte se i na terase krajského úřadu

Mgr. Langer Jiří

  • 10. 05. 2013 15:24

Sdílet článek

 

Na 4 vybraných místech v Liberci si ve středu 15. května 2013 můžete běžně s literaturou nespojovaných nebo veřejnosti nepřístupných, v podání herců libereckých divadel poslechnout ukázky z novinek evropské literatury v čerstvých českých překladech.

Místa -  Krajský úřad LK, U Jezu, 17. patro (zde se zúčastní radní LK Ivana Hujerová), Požární stanice Liberec v Šumavské ulici, DPMLJ / vozovna - historická tramvaj 6MT č. 117 , Mrštíkova ul., Tropická zahrada v Babylonu, i pořadí si můžete zvolit sami, k orientaci poslouží mapka na letáku. Začátky čtení jsou na všech místech souběžně v 18.00, 18.30, 19.00 a v 19.30. Vstup zdarma.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

 

Požární stanice Liberec HZS LK, garážová stání

Požární stanice Liberec v Šumavské ulici, začala být budována v roce 1979 v tzv. "Akci Z" a postupné rekonstrukce byly ukončeny roku 1992. Přijďte se podívat tam, kam se člověk běžně nedostane - do garážových stání, odkud hasiči denně vyrážejí k záchraně lidských životů a majetků.

GPS 50° 45' 28,185“N 15° 3' 11,958“E

GAUTE HEIVOLL (Norsko). Než shořím.

Román vychází ze skutečných událostí, které se odehrály na sklonku 70. let v okolí autorovy rodné vsi Finsland na jihu Norska. V dokumentárně laděném příběhu s přídechem detektivky Heivoll líčí atmosféru strachu vyvolanou řáděním žháře, jež ochromuje celou vesnici. Události jsou konstruovány za pomoci vyprávění očitých svědků, deníků, novinových článků a dopisů. Ve druhé linii příběhu se autor vrací zejména do doby, kdy se místo kariéry právníka rozhodl pro literární tvorbu. Klíčová je zde paralela mezi Heivollem a pyromanem Dagem. Autor se svým vyprávěním dotýká otázky šílenství v životě každého člověka. Kolik toho musí člověk udělat, aby se ocitl na okraji zkázy, aby sám sebe zničil? A může ho něco zachránit?

 

Gaute Heivoll(1978) vystudoval práva a psychologii a absolvoval též studium literární tvorby. Zpočátku pracoval jako učitel, později působil jako literární kritik. Píše povídky, básně, scénáře a romány. Debutoval již roku 2002, avšak průlom v jeho kariéře znamenal až román Než shořím, který vyšel roku 2010, za který autor obdržel několik významných literárních ocenění.

čte Markéta Tallerová

 

DPMLJ / vozovna - historická tramvaj 6MT č. 117
Mrštíkova ul.

Tramvaj z roku 1953. Původně sloužila na úzkokolejných tratích v Jablonci nad Nisou a v Liberci. Od října 2011 nasazována na historickou linku č. 1.

GPS 50°45′43.38″ N, 15°3′0.65″ E

JEAN-PHILIPPE TOUSSAINT (Belgie – Valonsko – Brussel). Koupelna.

Hlavní hrdina románu se zavírá do koupelny, aby si mohl ve vaně po libosti číst, poslouchat rozhlasové přímé vstupy z fotbalových zápasů a hlavně meditovat o tom, jak děsivé je pomyšlení, že čas plyne, roztéká se jako čokoláda a protéká nám mezi prsty jako nekonečný déšť. Ani odjezd do Benátek nepomůže: vypravěč tráví čas v hotelovém pokoji, kde srdnatě hraje šipky, nakonec si jde dobrovolně lehnout do nemocnice. Je mu nejlíp, když může být sám, svět se mu jeví jako divné a směšné panoptikum. Jenže jeho oblíbenou zábavu stále něco narušuje. Sebestředný, namyšlený mladík, který neumí vyjít s lidmi, ale dokáže je trefně popsat a často i nečekaně usadit, leckoho štve, ale mnozí se s ním snadno ztotožní.

Jean-Philippe Toussaint (1957) je belgický spisovatel, ale též scenárista, režisér, fotograf. Píše francouzsky a romány publikuje převážně ve Francii. Jeho romány bývají charakterizovány jako minimalistické – po stránce stylu i obsahu. V roce 2005 mu byla udělena prestižní francouzská literární cena Prix Médicis za román Utíkat(česky 2006). V minulém roce připravil v prostorách slavné pařížské galerie výstavu Livre/Louvre doplněnou různými doprovodnými akcemi jako konference, přednášky a promítání filmů.

čte Marek Sýkora (Naivní divadlo)

 

Tropická zahrada v HOTELU**** BABYLON
(vchod s palmami z Košické ul.)

CENTRUM BABYLON - hotelový, zábavní a nákupní komplex pro celou rodinu, který vznikl v roce 1997 přestavbou areálu bývalé textilní továrny Hedva o celkové rozloze cca 30 000 m2.

GPS 50°45'32'' N, 15°03'08'' E

THOMAS GLAVINIC (Rakousko). Láska Carla Haffnera k remízám.

Román na pozadí skromných životních poměrů některých vídeňských vrstev počátku 20. století zachycuje průběh zápasu o titul mistra světa mezi skutečnými historickými postavami světového šachu, rakouským mistrem Carlem Schlechterem (1874–1918) – který v románu vystupuje pod jménem Carl Haffner – a vynikajícím německým mistrem světa Emanuelem Laskerem (1868–1941). O dramatickém průběhu duelu svědčí mimo jiné i skutečnost, že nakonec rozhodla až poslední desátá partie, hraná v Berlíně. Glavinicova prvotina přináší příběh plný napětí i jedné rodinné tragédie a věrně zachycuje obdivuhodné Schlechterovy/Haffnerovy lidské kvality, který i jako světově uznávaný mistr zůstal skromným a oblíbeným šachistou.

Thomas Glavinic (1972) nejprve působil jako textař a taxikář, od roku 1991 píše romány, eseje, povídky, rozhlasové hry a reportáže. V roce 1998 vydal svůj románový debut, inspiraci pro vznik románu Láska Carla Haffnera k remízám je třeba hledat v autorově autobiografii: svou první šachovou partii sehrál již jako pětiletý a v roce 1987 figuroval ve své věkové kategorii na druhém místě žebříčku rakouských šachistů.

čte Martin Polách (DFXŠ)

Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze

 

Krajský úřad Libereckého kraje, terasa v 17. poschodí / při nepříznivém počasí vstupní hala

Nejvyšší budova v Liberci (78 m, 21 podlaží). Dle návrhu architekta Zdeňka Plesníka postavena v letech 1967-1976, obnovena 2000-2004 pod vedením Ing. Karla Novotného (SIAL).

GPS 50°45'47.448"N, 15°3'12.744"E

JONAS JONASSON (Švédsko). Stoletý stařík, který vylezl oknem a zmizel.

Alan Karlsson je jedním z obyvatel maloměstského domova důchodců a právě se mu přiblížily sté narozeniny, s nimi bohužel i oslava za přítomnosti starosty. Nejeden člověk by při té představě měl chuť nejradši se někam ztratit. Alan je ovšem pravý muž činu a tak zkrátka vyleze z okna (v přízemí) a vydá se v trepkách někam pryč. Začíná příběh, který obsáhne celé dramatické 20. století. Dobrodružný výlet na stará kolena je totiž jen jednou drobnou epizodou v životě někoho, kdo jen tak mimochodem kamarádil s generálem Frankem a prezidentem Trumanem. Autor svou groteskní verzi historie líčí s lehkostí flegmatika, který se vyhýbá jakémukoliv moralizování a raději nechává promlouvat humorně výmluvnou zkratku.

Jonas Jonasson (1961) je švédský novinář a spisovatel. S původní profesí v médiích se po dvaceti letech rozloučil s těžkým syndromem vyhoření a začal se věnovat knížce, jejíž námět nosil dlouhá léta v hlavě. Vydal ji v roce 2009 a opatři mnohoslibným názvem Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Její barvitý příběh se rovněž stal námětem pro celovečerní švédský film, který bude mít premiéru na konci roku 2013.

 

čte Ladislav Dušek (DFXŠ)

Jak informovala náměstkyně hejtmana LK pro kulturu Hana Maierová, akci pořádá: Krajská vědecká knihovna v Liberci, příspěvková organizace LK,  ve spolupráci s Českým centrem v Praze, Rakouským kulturním fórem v Praze a Nadací Škola hrou v rámci projektu „European Literature Nights 2012-2014“.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky